NGC 770

NGC 770 je eliptická galaxie v souhvězdí Berana. Její zdánlivá jasnost je 13,0^m a úhlová velikost 1,1′ × 0,8′.[2] Je vzdálená 118 milionů světelných let, průměr má 40 000 světelných let. Galaxii objevil 3. listopadu 1855 R. J. Mitchell.[3]

NGC 770
NGC 770 a NGC 772
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	spirální galaxie, zdroj infračerveného záření a eliptická galaxie
Třída	E3[1]
Objevitel	William Parsons
Datum objevu	3. listopadu 1855
Rektascenze	01h 59m 13,6s[1]
Deklinace	+18°57′17″
Souhvězdí	Beran (lat. Aries)
Zdánlivá magnituda (V)	13,0[2]
Úhlová velikost	1,1′ × 0,8′[2]
Vzdálenost	118 M[1] ly
Plošná jasnost	12,9[2]
Poziční úhel	15°[2]
Rudý posuv	0,008483 ± 0,000017[1]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	40.000 ly
Označení v katalozích
New General Catalogue	NGC 770
2MASS	2MASS J01591364+1857167
Uppsala General Catalogue	UGC 1463
Principal Galaxies Catalogue	PGC 7517
Jiná označení	NGC 770, PGC 7517, UGC 1463, MCG +03-06-010, GC 461/464, Arp 78, CGCG 461-016, 2MASX J01591364+1857169,
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Galaxie je satelitní galaxií galaxie NGC 772, od níž je vzálená 100 000 světelných let. Neobvyklé je, že jádro této galaxie se otáčí v opačném směru než vnější oblasti.

V katalogu pekuliárních galaxii je dvojice NGC 772 a NGC 770 zařazena ve skupině spirálních galaxií s malými společníky s vysokým povrchovým jasem.