NGC 6240

NGC 6240 je nepravidelná galaxie v souhvězdí Hadonoše. Její nepravidelný tvar je způsoben probíhajícím slučováním tří galaxií,[8] které nakonec splynou do jediné galaxie.[10] Tato soustava je od Země vzdálená přibližně 346 milionů světelných let.[5][6] Objevil ji Édouard Stephan 12. července 1871, ale později ji nezávisle spoluobjevil také Edward Emerson Barnard, a proto byla přidána i do Index Catalogue pod označením IC 4625.[9]

NGC 6240
NGC 6240 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	luminous infrared galaxy, nepravidelná galaxie, hvězdotvorná galaxie, interacting galaxies, astronomický rádiový zdroj, sub-millimetric source, zdroj infračerveného záření, astrophysical X-ray source a Seyfert 2 galaxy
Třída	I0: pec[1]
Objevitel	Édouard Jean-Marie Stephan
Datum objevu	12. července 1871
Rektascenze	16h 52m 58,9s[1]
Deklinace	+2°24′3″[1]
Souhvězdí	Hadonoš
Zdánlivá magnituda (V)	13,37[2], 14,31[2], 10,304[3], 9,455[3], 9,107[3], 15,974[4], 14,128[4], 13,02[4], 12,518[4] a 11,987[4]
Úhlová velikost	2,1′ × 1,1′[1]
Vzdálenost	346 Mly[5][6]
Plošná jasnost	13,7[7]
Poziční úhel	20°[7]
Rudý posuv	0,024 323 a 0,024
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	150 000[8] ly
Označení v katalozích
New General Catalogue	NGC 6240
IRAS	IRAS F16504+0228, IRAS 16504+0228 a IRAS 1650+024P04
Uppsala General Catalogue	UGC 10592
Principal Galaxies Catalogue	PGC 59186
Jiná označení	NGC 6240, UGC 10592, PGC 59186,[1] GC 5833,[9]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhou dobu se předpokládalo, že jde o sloučení dvou galaxií,[9][10] ale v roce 2019 bylo na velmi podrobném snímku objeveno ještě třetí galaktické jádro. Všechna tři jádra leží v oblasti o rozměru 1 000 pc (3 260 světelných let), přitom v jižněji umístěném jádře byla rozeznána dvě nezávislá jádra místo původně jediného a jejich vzájemná vzdálenost je pouhých 198 pc. Všechna tři jádra obsahují obří černou díru o hmotnosti přinejmenším 90 milionů hmotností Slunce a dvě z nich jsou aktivním galaktickým jádrem. V době objevu jde o nejtěsněji umístěnou trojici obřích černých děr, která je známa.[8]