NGC 2244

NGC 2244 (také známá jako Caldwell 50) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Jednorožce vzdálená přibližně 5 200 světelných let. Je úzce spojena s okolní mlhovinou NGC 2237, protože její hvězdy vznikly z hmoty této mlhoviny. Hvězdokupě vévodí několik hvězd typu O, což jsou velmi horké hvězdy, které vytváří velké množství záření a hvězdného větru.

NGC 2244
Otevřená hvězdokupa NGC 2244 na infračerveném snímku ze Spitzerova vesmírného dalekohledu (SIRT). Autor: SIRT/NASA.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
ObjevitelJohn Flamsteed[1]
Datum objevu1690[1]
Rektascenze06h 31m 55s[2]
Deklinace+04°56′30″[2]
SouhvězdíJednorožec (lat. Mon)
Zdánlivá magnituda (V)4,8[2]
Úhlová velikost24'[1]
Vzdálenost5 200 ly[3]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 2244 a NGC 2239
Jiná označeníOCl 515, Cr 99, Mel 47,[1] Caldwell 50
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování
Poloha NGC 2244 v souhvězdí Jednorožce

Hvězdokupa uprostřed mlhoviny je viditelná i v triedru a docela dobře viditelná v malém dalekohledu, zatímco vizuální pozorování samotné mlhoviny je mnohem obtížnější a vyžaduje dalekohled s malým zvětšením. Důležitou podmínkou k jejímu spatření je tmavá obloha bez světelného znečištění. Pozorování mlhoviny velmi usnadní UHC nebo OIII filtr. Mlhovinu lze dokonce spatřit pouze přes UHC filtr držený před okem.[4] Zachycení mlhoviny fotograficky je mnohem jednodušší a je to jediný způsob, jak zaznamenat její červený odstín, který není vizuálně pozorovatelný.

Vlastnosti

Stáří této hvězdokupy se odhaduje na méně než 5 milionů let. Její nejjasnější hvězdy jsou HD 46223 a HD 46150, první je spektrální třídy O4V, je 400 000krát jasnější a přibližně 50krát hmotnější než Slunce, druhá je spektrální třídy O5V, je 450 000krát jasnější a přibližně 60krát hmotnější než Slunce a možná je dvojhvězdou. [5]

Galerie obrázků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 2244 na anglické Wikipedii.

  1. The NGC/IC Project: Results for NGC 2244 [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
  2. SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2244 [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Phelps, Randy L.; Ybarra, Jason E. A Parsec-Scale Outflow in the Rosette Molecular Cloud?. S. 845–849. Astrophysical Journal [online]. July 2005 [cit. 2016-09-13]. Roč. 627, čís. 2, s. 845–849. Dostupné online. DOI 10.1086/430431. Bibcode 2005ApJ...627..845P. (anglicky)
  4. Dave Knisely. Filter Performance Comparisons For Some Common Nebulae [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
  5. MARTINS, F.; MAHY, L.; HILLIER, D. J., et al. A quantitative study of O stars in NGC 2244 and the Monoceros OB2 association. S. A39. Astronomy and Astrophysics [online]. 2015-01-30 [cit. 2016-09-13]. Roč. 538, čís. 1, s. A39. Dostupné online. arXiv 1110.4509. DOI 10.1051/0004-6361/201117458. Bibcode 2012A&A...538A..39M. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.