NGC 1514

NGC 1514 je planetární mlhovina v souhvězdí Býka. Objevil ji anglický astronom William Herschel 13. listopadu 1790.[4] Odhady její vzdálenosti od Země se mezi jednotlivými zdroji velmi liší. Podle dat ze sondy Gaia se v roce 2018 odhadovala na 1 520 světelných let.[3]

NGC 1514
Planetární mlhovina NGC 1514 na amatérském snímku
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	planetární mlhovina
Objevitel	William Herschel
Datum objevu	13. listopadu 1790
Rektascenze	4h 9m 17,0s[1]
Deklinace	+30°46′33,5″[1]
Souhvězdí	Býk (lat. Tau)
Zdánlivá magnituda (V)	10,9[2]
Úhlová velikost	2,2′[2]
Vzdálenost	466 kpc[3] (1 520[3] ly)
Metalicita [Fe/H]	−1,43
Označení v katalozích
New General Catalogue	NGC 1514
2MASS	2MASS J04091698+3046335
IRAS	IRAS F04061+3038 a IRAS 04061+3038
Jiná označení	NGC 1514, PN G165.5-15.2, HD 281679[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na obloze se nachází v severní části souhvězdí těsně u hranice se souhvězdím Persea. Její ústřední hvězda má magnitudu 9,3 a jako mlhavá hvězdička je tedy vidět i malými dalekohledy, ale její plynnou obálku ukážou až větší dalekohledy.[5]

Tuto mlhovinu objevil William Herschel 13. listopadu 1790,[4] popsal ji jako „velice zvláštní jev“ a tento objev ho donutil znovu promyslet jeho představy o stavbě vesmíru. Do té doby byl totiž Herschel přesvědčen, že se všechny mlhoviny skládají z velkého množství tak vzdálených hvězd, že se nedají rozlišit, ale zde viděl jedinou hvězdu „obklopenou slabě zářící obálkou“. Z toho usoudil následující: „Náš odhad, který se můžu odvážit říct, je takový, že mlhovina kolem této hvězdy nemá hvězdnou podstatu.“[6][7]

Tato mlhovina s dvojitou obálkou se dá popsat jako „jasná kulatá amorfní planetární mlhovina“, má poloměr asi 65″ a slabé halo o poloměru 90″.[8] Skládá se z vnější a vnitřní obálky a jasných skvrnek.[9] Také se dá popsat jako „hrudkovitá mlhovina složená z mnoha malých bublin“ s poněkud vláknitou strukturou ve vnější obálce.[7] Infračervená pozorování ukázala, že tuto mlhovinu obklopuje rozsáhlá oblast prachu o průměru 8,5 světelných let (2,6 parseků). Souhrnná hmotnost plynu a prachu je 2,2 ± 1,4 hmotností Slunce.[8]

Původcem mlhoviny je dvojhvězda, která má v katalogu Henry Draper Catalogue označení HD 281679.[1] Jasná viditelná složka je hvězdný obr na vodorovné větvi Hertzsprungova–Russellova diagramu a má hvězdnou klasifikaci A0III, ale mlhovinu vytvořil její méně jasný průvodce, který je velmi horký a má klasifikaci jako typ O.[7] Během vzniku mlhoviny měla tato dvojhvězda společnou obálku a měla dobu oběhu 4 až 9 dní. Počáteční hmotnost hvězdy, která je původcem mlhoviny, se odhaduje na 4,5 hmotností Slunce a když se přiblížila k asymptotické větvi obrů, zaplnila Rocheův lalok, hmota se začala přelévat na druhou hvězdu a obě hvězdy se k sobě začaly přibližovat po spirální dráze, protože svou orbitální energii přelévaly do rozpínající se obálky.[9]