Design

Jedno z možných pojetí termínu design

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit, a postupně dostalo také významy „navrhnout“ i „návrh“.[1] Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků včetně češtiny v užším významu výtvarného návrhu užitkových předmětů. V češtině se předtím užíval název „průmyslové výtvarnictví“, který však zahrnoval jen tvarování průmyslových výrobků (strojů, nástrojů, nábytku, oděvů atd.). Naproti tomu design dnes zahrnuje i grafický návrh plakátů a tiskovin, webových stránek, obalů, reklamních značek a firemních kampaní.

Vývoj oboru a jeho interakce vede k vymezení pojmu design především jako smysly vnímatelného řešení.

Používat termín pro navrhování v oborech specializovaných věd (fyzika, chemie, ekonomie) nebo jako zastřešující termín v technologických návrzích je kontraproduktivní.

Cílem designu je co nejúčelněji propojit funkční a estetickou stránku navrhovaného předmětu či systému. Vyžaduje proto jak technické, tak výtvarné schopnosti a znalosti a v současné době úzce souvisí také s propagací a reklamou.

Podle oblastí, kde se design uplatňuje rozlišujeme například:

• průmyslový design (industrial design)
• produktový design
• interiérový design
• in-store design
• grafický design
• webdesign
• módní design (fashion design)
• floristický design
• design služeb
• playful design

Návrhářství užitkových předmětů se začalo oddělovat jako samostatná profese už koncem 19. století, například v typografii, v textilním, sklářském a vůbec uměleckém průmyslu. Průmyslová výroba přinesla snahu o zlevnění výroby, takže výrobky byly často nevzhledné. Proti tomu vzniklo anglické hnutí za obnovu řemesel Arts and Crafts, jehož nejznámějším představitelem byl William Morris. V českých zemích vzniklo za podobným účelem roku 1873 Moravské průmyslové museum (nynější Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno)), roku 1885 Uměleckoprůmyslové museum v Praze a téhož roku Uměleckoprůmyslová škola v Praze (UMPRUM). V meziválečném období k tomu přistoupila brněnská Škola uměleckých řemesel a další. Od třicátých let 20. století se důraz přesouval od užitého umění k návrhářství průmyslových výrobků (strojů. automobilů, letadel, nábytku aj.), které pak v 60. letech dosáhlo významných mezinárodních úspěchů.