Národní park Gesäuse

Pohled údolím Enže do pohoří Gesäuse z vlakové stanice Gesäuse Eingang ležící západně od národního parku

Pohled do údolí Enže z Hochtoru

První návrhy na zřízení štýrského národního parku v Nízkých Taurách se objevily v roce 1913, přicházely však i plány na rozsáhlé využití vodní energie v oblasti Gesäuse. V roce 1958 se Gesäuse a přilehlé údolí Enže až k zemské hranici spolu s údolím řeky Salza nařízením štýrské zemské vlády staly chráněnými územími. Roku 1977 vyšlo usnesení zemského sněmu o zřízení národního parku Nízké Taury.

23. června 1997 přijala štýrská zemská vláda rozhodnutí o zřízení národního parku Gesäuse. Na podzim roku 1997 vznikl předchůdce Verein Nationalpark Gesäuse („Spolek národního parku Gesäuse“), který podporoval vznik národního parku, a roku 1998 došlo k založení Schutzgemeinschaft Nationalpark Gesäuse („Ochranná asociace národního parku Gesäuse“) vystupující proti jeho zřízení. Za četných diskusí vláda 10. července 2001 jednohlasně rozhodla o vzniku národního parku do října 2002, k oficiálnímu založení došlo 26. října 2002.[2] 5. prosince 2003 byl národní park uznán Mezinárodním svazem ochrany přírody za chráněné území kategorie II.

Většinu území tvoří lesy a alpínské roviny. Charakteristické prvky krajiny jsou příkré svahy pohoří Gesäuse s mohutnými štíty a hluboko zaříznuté údolí řeky Enže, podél které vede silnice a železnice. Typickými horninami jsou dachsteinský vápenec a ramsauský dolomit. 99,3 % plochy je ve vlastnictví Štýrské zemské lesní správy (Steiermärkische Landesforste).[1] Nadmořská výška se pohybuje mezi 490 a 2369 m, nejvyšším bodem je vrchol Hochtor.[1]