Náměstí Pod Emauzy

Náměstí vzniklo v roce 1925, kdy byla tato část Nového Města upravena po rozsáhlé asanaci a v letech 1924–1929 tu byl vytvořen nový prostor s Palackého náměstím, Zítkovými sady a areálem nových vládních budov podle návrhu architekta Bohumila Hypšmana. Název získalo náměstí podle své polohy pod Emauzským klášterem a uchovalo si ho od svého vzniku beze změny.[1]

Pohled od východu (v pozadí Zítkovy sady a vltavské nábřeží)

Náměstí má tvar obdélníku o rozměrech asi 30 × 75 m, na širších stranách ho ohraničují budovy Ministerstva zdravotnictví (na severu) a Ministerstva práce a sociálních věcí (na jihu). Na západní straně jsou Zítkovy sady, východní strana je zakončena zídkou s ozdobným zábradlím, která odděluje sousední parkoviště. Ve svahu za ním jsou budovy Emauzského kláštera s výraznými, 50 metrů vysokými novodobými věžemi podle návrhu architekta Františka Maria Černého realizovaného v letech 1964–1968.

Dominantou náměstíčka je pomník Praha svým vítězným synům. Tento památník Pražanům padlým v 1. světové válce, připomínku legionářského odboje a vzniku Československé republiky vytvořil Josef Mařatka. Postavy byly vysoké tři metry a jedním z nápisů na pomníku bylo i dvojverší básníka Viktora Dyka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!“.

Pomník byl odhalen 29. října 1932, v roce 1940 ho ale nacisté nařídili odstranit a zničit. Znovu byl odhalen 28. října 1998 – v původní podobě včetně všech nápisů ho obnovila sochařka Kateřina Amortová.[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměstí Pod Emauzy na Wikimedia Commons

• Praha virtuální: Náměstí Pod Emauzy Archivováno 29. 1. 2020 na Wayback Machine