Nádraží Braník (terminál MHD)

Soupravy tramvají vyčkávají ve smyčce na svůj odjezd, v pozadí obrázku Branický most

Služební sociální zařízení pro řidiče a věž dispečerského stanoviště.

Tramvajová trať končila od 15. srpna 1924 ve stanici Braník, od 6. ledna 1933 ve stanici Ledárny Braník a od 2. července 1959 byla trať odkloněna do nové, moderní smyčky u nádraží Braník. Od 8. listopadu 1986 byla tramvajová trať v rámci výstavby Barrandovského mostu přeložena z Pikovické ulice na samostatné drážní těleso. 27. května 1995 byla zprovozněna tramvajová trať do Modřan.

V současnosti (2020) nácestnou zastávkou Nádraží Braník v pravidelném provozu projíždějí čtyři tramvajové linky (3, 17, 21 a noční 92) po modřanské trati, ve smyčce končí linka 2 a mimo špičku pracovního dne a o víkendech linka 3.

Budova je využívána jako střídací bod pro linku 17, kde řidiči v průběhu směny čerpají bezpečnostní přestávku a ve dvousměnném provozu je obsazena výpravčím. Po dobu pandemie covidu-19 není k těmto účelům využívána, z důvodu omezení kontaktu mezi řidiči.

Tramvajová smyčka měla původně dvě výstupní koleje, tři manipulační a dvě nástupní. 14. srpna 1989 byla zrušena vnější výstupní kolej. Po roce 2000 bylo odstraněno zastřešení vnitřní nástupní zastávky. Celá smyčka má deponovací kapacitu 84 vozů typu T.

Na podzim roku 2020 byla smyčka využívána pro odstavení 20 vlaků vozovny Pankrác, která byla uzavřena z důvodu rekonstrukce trati Pražského povstání – Na Veselí – Vozovna Pankrác.[1] Byla zde zřízena i dočasná výpravna vozovny Pankrác.

U dříve velmi vytížené autobusové nástupní hrany zůstala již jen jediná zastávka se dvěma nepříliš frekventovanými linkami

Autobusové linky do oblasti Hodkoviček a Modřan původně navazovaly na tramvaj u konečné Ledárny (1933–1959), ještě předtím u dřívější konečné Braník. V letech 1928–1930 si Elektrické podniky hl. m. Prahy stěžovaly na podnikatele Vladimíra Nedomu, který bez povolení provozoval levnou soukromou autobusovou dopravu do Modřan, v roce 1928 z centra Prahy a v roce 1930 od konečné Braník. 1. června 1936 zavedly Elektrické podniky autobusovou linku X Ledárny – Modřany, 8. listopadu 1936 linku L Lhotka – Ledárny (od 18. října 1929 do 13. února 1933 jezdila linka L od konečné Braník do Hodkoviček), obě tyto linky jezdily do června 1945 a v pozměněné podobě i později. K 31. prosinci 1951, kdy byly pražské autobusové linky přečíslovány do souvislé řady 101–121, byly linky X a L přečíslovány na 117 a 121 podle tramvajových linek 17 a 21, které u Ledáren končily. V 70. a 80. letech přibylo několik dalších autobusových linek do oblasti Modřan (150, 170, 173) a Lhotky (106, 144). Terminál sloužil i příměstské dopravě ČSAD ve směru na Dolní Břežany, například ještě v roce 1991/1992 u něj stavěla linka 10900 do Jílového u Prahy, 10950 do Vraného nad Vltavou a 11150 do Zvole a Oleška (dnes nahrazené linkami PID 341 a 342 z Modřan).

V současné době (2017) zejména linky 106 a 121, sloužící k místní obsluze Hodkoviček a branické Jiráskovy čtvrti (do srpna 2009 též linka 182 směrem k severní části Modřan), linky pokračují dále východním směrem na Lhotku nebo k sídlišti Novodvorská. Opačným směrem jede od nádraží linka 190 na Smíchov (ve směru na Modřany linka 190 do terminálu u nádraží již mnoho let nezajíždí).

Rozlehlá chodníková plocha vedle autobusové a tramvajové otočky směrem k nádraží byla občasně využívána jako skládka stavebního materiálu pro tramvajové tratě. Na části této plochy byla odedávna vyznačena i stanoviště taxislužby.

17. prosince 2019 bylo na této ploše otevřeno bezplatné nehlídané parkoviště P+R s kapacitou 115 automobilů.[2]