Myslkovice

Jméno obce pochází od vůdce kmene jménem Myslek[3], který osídlil tuto oblast, v období kolonizace pustého kraje ve 12. století (pravděpodobněji než v 9. století). Název obce se v historii měnil jak tvarem (mj. Myslikovice, Miskovice, Miškovice), tak pravopisem (i/y, s/š, w/v).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1367. Tehdy panství a villa Mislkowitz patřilo bratřím Oldřichovi a Jenišovi z Roudné, kteří zde obývali tvrz s kaplí. Roku 1390 je zdědila Dorotea, vdova po Jenišovi. V roce 1415 se stal majitelem rytíř Boček (Boczko z Myslycowicz), po něm roku 1467 dědil jeho syn Aleš[4]. Roku 1483 získal část vsi s tvrzí Kuneš Dvořecký z Olbramovic a jeho rod ji vlastnil až do roku 1646.

V roce 1653 zde žilo 16 rolníků a několik chalupníků. Od roku 1613 patřila tvrz s kaplí, pivovar, poplužní dvůr a ovčín Mikuláši ml. Dvořeckému z Olbramovic, který je ještě téhož roku prodal své ženě Anežce z Hodic. Roku 1703 se stal majitelem panství důstojník císařské armády František Leopold Voračický z Paběnic a jeho manželka Eleonora Renáta, rozená hraběnka z Lassaga-Paradies, kteří panství spojili s Roudnou a dali vystavět barokní zámek s kostelem[5]. Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem.

Od roku 1733 do roku 1802 a pak opět od roku 1877 vlastnili panství Vratislavové z Mitrovic. Tehdy se stal majitelem hrabě Evžen I. Vratislav z Mitrovic a z Dírné, poslanec českého zemského sněmu; tehdy Myslkovice poprvé za 600 let přestaly být vrchností. Také jeho syn Evžen II. byl českým zemským poslancem; přátelsky se stýkal s kolegou Josefem Kaizlem, který na jeho zámku v posledním roce života pobýval, a také zemřel.

V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 vrácen zpět. Dnes je jeho správcem dědic rodu Eugen Wratislav.

Židé se usazovali v obci již mezi léty 1594 až 1650. Nejprve zde žilo pár rodin, ale později zde Židé tvořili polovinu obyvatel vsi. Po úplném zrovnoprávnění Židů postupně odcházejí do větších měst. Synagoga v Myslkovicích, postavená roku 1770 polu s rabínským domem, byla v roce 1963 zbořena. Také tu stála židovská škola, špitál a lázně. Konec Židů v Myslkovicích přišel začátkem druhé světové války.

• Židovský hřbitov asi 600 m na severovýchod od zámku. Byl založen před rokem 1750. Na hřbitově je 180 klasicistních a barokních náhrobků.
• Zámek – dříve tvrz s kaplí, kterou Vratislavové z Mitrovic v 1. čtvrtině 18. století přestavěli na barokní zámek s kostelem sv. Antonína. Jednotraktová stavba s parkem uprostřed obce při silnici. V roce 1948 byl zámek zestátněn, užíván jako kulturně osvětové středisko a po roce 1989 vrácen zpět bývalým majitelům. V roce 2006 pak obec zámek (místními také nazývaný "Zámeček") odkoupila a zajistila jeho rekonstrukci. Od roku 2016 je kulturní památkou.
• Dům lihovarníka Zikmunda Fischla – stojí vedle zbytku jeho starého lihovaru u Dolejšího rybníka. Lihovar vyvážel své produkty až do Verony[6].

• Karel Statečný (1870–1927), teolog a duchovní Církve československé husitské, vysokoškolský pedagog
• Siegmund Fischl (1847–1905), česko-rakouský průmyslník, který se podílel na rozvoji lihovarnictví v Čechách a Rakousku
• židovská rodina Grosslichtů, ze které pocházela předválečná česká herečka Truda Grosslichtová (1912–1995)
• Josef Kaizl (1854-1901), český ekonom, pedagog a rakouský politik; žil a 19. srpna 1901 zemřel v místním zámku

Obec je s okolím spojena místní autobusovou dopravou. V okolí obce Myslkovic vede dálnice D3 ze směru Praha-Tábor-České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko. Od podzimu roku 2022 bude obec prostřednictvím nové zastávky Myslkovice spojena i železniční sítí, konkrétně 4. železničním koridorem Praha-České Budějovice > Rakousko.