Myslitel

Myslitel na Branách pekla v Musée Rodin

Socha nevznikla původně jako samostatné dílo. V rámci přípravy realizace první veřejné Rodinovy zakázky na portál Muzea dekorativního umění vznikla po roce 1880 řada soch, které byly určeny pro tento portál.^[zdroj?]

Námětem portálu bylo ztvárnění části Peklo Dantovy Božské komedie. Z tohoto důvodu Byl zvolen název díla Brána pekel. Použité sochy měly symbolizovat hlavní postavy Dantova díla. Brána měla být završena sochou Danta, přemítajícího o svém díle. Nemělo jít o přesnou podobu, jeho postava byla spíše subtilní, ale o personifikaci všech básníků, zejména Baudelaira a Huga, ke kterým Rodin pociťoval nesmírný obdiv. Přestože na Bráně pekel pracoval Rodin prakticky po celý zbytek života, portál za jeho života nebyl veřejně vystaven a byl odlit do bronzu až 10 let po jeho smrti. Vlastní muzeum nebylo postaveno nikdy.^[zdroj?]

Sochy použité v Bráně pekel byly však zpracovány i jako jako samostatná umělecká díla: Myslitel (Le Penseur, původně zvaný Básník), Polibek (Le Baiser - sousoší Paola a Francesky z Brány pekel), Ugolin. Tato díla jsou známa z pozdějších bronzových odlitků či provedení v mramoru.^[zdroj?]

Kompozice sochy navazuje na antické vzory, zejména Torzo belvedérské, které je dnes vystaveno ve Vatikánských muzeích. Na rozdíl od klasického ztvárnění tématu přemýšlení, kde jsou osoby oblečené, případně i se zbraněmi či jinými atributy (Pallas Athéna, Michelangelovy sochy, např. Mojžíš, Myslbekova Oddanost, Podobizna kováře Jecha od Karla Purkyně) je Rodinův Myslitel zcela bez oblečení a jakýchkoli ilustrujících nástrojů. Symbolizuje tak univerzálnost myšlení. Vztah mezi duchem a tělem je zvýrazněn svalnatým zpracováním aktu. Výraz obličeje i celého těla, kde se loket pravé ruky opírá o levé koleno, svědčí o hlubokém soustředění při řešení závažného dilematu. I když podle původního určení socha byla určena pro pohled zepředu, akt je promodelovaný jako celek, což vynikne při pohledu na záda sochy.^[zdroj?]

Tento výjev z Brány pekel byl údajně poprvé označen za „Myslitele“ pracovníky ve slévárně, kterým postava připomínala Michelangelovu sochu Lorenza II. Medicejského "Il Penserioso" (též Myslitel či Přemýšlející).[1] Nicméně podobnost je jen vnější, socha je oblečená a postavení rukou i nohou je zcela odlišné.^[zdroj?]

Původní sádrový model realizovaný v letech 1881-2 byl vysoký 87 cm a byl poprvé vystaven v Kodani v roce 1888. Zvětšenou verzi sochy vytvořil Rodin se svými asistenty v letech 1902-3. Originál v sádře, vysoký 182 cm, vlastní Rodinovo muzeum v Paříži. Poprvé byl vystaven v roce 1904. Dílo okamžitě slavilo ohromný úspěch. Byly v něm rozpoznány síla lidství i symbol demokracie. Bronzový odlitek sochy byl v roce 1906 instalován před pařížským Pantheonem (od roku 1922 v zahradě Rodinova muzea). V roce 1917, v roce Rodinovy smrti už existovalo 8 odlitků zvětšené verze Myslitele. Početné odlitky sochy dnes zdobí řadu míst na více kontinentech a svědčí o všeobecném uznání, kterému se toto dílo těší. Samotné dílo se stalo inspirací pro další generace umělců.^[zdroj?]

Socha Myslitele zdobí také Rodinův hrob v Meudonu u Paříže.^[zdroj?]

• 
  A. Rodin: Brána pekel - detail se sochou Básníka/Myslitele
• 
  A. Rodin v ateliéru se sochou Myslitele (cca 1903)
• 
  E. Steichen: A. Rodin se sochou Myslitele, 1905
• 
  Myslitel, originál, v pozadí sousoší Polibek, Rodinovo muzeum v Paříži
• 
  Myslitel, Metropolitní muzeum, New York
• 
  Myslitel, Metropolitní muzeum, New York
• 
  Myslitel: Bronzový odlitek před Rodinovým muzeem v Paříži
• 
  Rodinův hrob se sochou Myslitele - Meudon
• 
  Myslitel na hřbitově v Bruselu-Laeken
• 
  Myslitel, Columbia University, New York