Plšík lískový

Plšík lískový (Muscardinus avellanarius) je malý hlodavec. Je také jediným zástupcem rodu Muscardinus. V České republice se jedná o nejhojnějšího zástupce čeledi plchovití.[2]

Plšík lískový
plšík lískový
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďplchovití (Gliridae)
Rodplšík (Muscardinus)
Kaup, 1829
Binomické jméno
Muscardinus avellanarius
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Plšík lískový je obyvatelem lesů severní a střední Evropy a Malé Asie.

Stavba těla

Jde o malého zástupce plchů, dorůstá sotva 6–9 cm. Vzhledem k poměru těla má velmi dlouhý huňatý ocas (5,7–7,5 cm), který se v případě nebezpečí (plšíka chytí predátor za ocas), může stáhnout z kůže. Váží 17–20 g, těsně před hibernací se však jeho hmotnost pohybuje mezi 30–40 g. Výborný lezec a skokan. Je oranžovožlutého zbarvení s poněkud světlejší spodinou těla. Zajímavostí je, že plšíci lískoví jako jediní savci nemají slepé střevo, protože jejich potrava obsahuje málo celulózy.[zdroj?!]

Způsob života

Plšík lískový je noční savec. Přes léto si staví poměrně malá kulovitá hnízda spletená z trávy a listí, v zimě si staví rozměrnější hnízdo v noře nebo pod mechem a listím, kam si nosí zásoby na zimu. Živí se nektarem květin, požírá různé plody (bobule), hmyz (mšice, housenky) a pupeny, ale před hibernací, která probíhá v rozmezí od října do dubna nebo května, zejména lískové ořechy, díky čemuž získal svůj název v mnoha jazycích. Plšíci jsou samotářští, ale v těsné blízkosti může žít i několik jedinců, kteří se pak dělí o potravu a dorozumívají se širokou škálou vrčivých až hvízdavých zvuků. Samice jsou březí 22–24 dní, v jednom vrhu rodí až sedm mláďat a ročně mívají kolem dvou vrhů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hazel Dormouse na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Plšík lískový, s. 162.

Literatura

  • GAISLER, Jiří; DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 152 s. ISBN 80-200-1026-2. S. 84.
  • Zvíře. Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. Praha: Knižní klub, 2007. ISBN 80-242-0862-8.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.