Morový doktor

Morový doktor byl lékař, který měl za úkol léčit oběti morové nákazy. V dobách morových epidemií byli moroví doktoři najímáni městy, ve kterých se objevila nákaza. Za jejich služby platilo město, proto léčili všechny obyvatele - bohaté i chudé, ale je známo, že si někteří moroví doktoři nechávali od pacientů platit, za speciální typy léčby nebo falešné léky. Obvykle se nejednalo o zkušené lékaře nebo chirurgy, častěji to byli druhořadí felčaři, kteří si buď nedokázali jinak vybudovat úspěšnou léčitelskou praxi nebo mladí lékaři snažící se uchytit v oboru. Pacienty léčili jen vzácně a spíše zaznamenávali počty nakažených pro demografické účely. Také se často stávali svědky při sepisování závětí. Smlouvou s městem, která je zavazovala jako léčitele postižených morem, byli vnímáni jako oddělená skupina od běžných lékařů. Ve Francii a v Nizozemí moroví doktoři často neměli vzdělání a spoléhali se jen na své zkušenosti na základě svých pokusů a pozorování. V jednom případě se morovým doktorem stal prodejce ovoce.

Kolorovaná mědirytina římského morového doktora, asi 1656
Maska morového doktora,
17. století
Benátské karnevalové masky

Způsoby léčby

Moroví doktoři užívali metodu pouštění žilou, běžné bylo i přikládání žab a pijavic na léze moru. Také se nemohli běžně pohybovat mezi veřejností, kvůli povaze jejich práce a možnému šíření nemoci. Mohla na ně také být uvalena karanténa.

Historie

První morová epidemie v Evropě se datuje do 6. století a je nazývána jako Justiniánský mor. Největší morová epidemie nazývána jako Černá smrt byla v Evropě ve 14. století. Velké lidské ztráty ve městech způsobily ekonomickou katastrofu, takže komunity morových doktorů byly poměrně vážené a byla jim udělována různá privilegia, např. mohli volně vykonávat pitvy za účelem nalezení léku na mor. V některých případech byli moroví doktoři natolik váženými, že když v roce 1650 byli dva moroví doktoři vyslaní z Barcelony do Tortosy zajati psanci, zaplatilo za jejích propuštění město Barcelona výkupné. Město Orvieto najalo Mattea fu Angela v roce 1348 čtyřikrát za 50 florinů, což byl tehdy roční plat lékaře. Papež Klement VI. najal několik morových doktorů během epidemie moru, aby pomohli nemocným v Avignonu.
V Benátkách v roce 1348, z 18 morových doktorů 5 zemřelo na mor a 12 zmizelo, pravděpodobně uteklo.

Významným morovým doktorem, který radil ohledně preventivních opatřeních byl Nostradamus. Jeho radou bylo odklízení těl nakažených, pobývat na čerstvém vzduchu, pít čistou vodu a pít šťávu z šípků. V 8. kapitole jeho knihy Traité des fardemens, nedoporučuje pouštění žilou. Italské město Pavia v roce 1479 uzavřelo smlouvu s morovým doktorem Giovannim de Venturou. Také francouzský anatom Ambroise Paré a švýcarský iatrochemik Paracelsus, byli dobách renesance známí jako moroví doktoři.

Oblečení morového doktora

Za autora obleku morového doktora je považován Charles de Lorme, vrchní lékař Ludvíka XIII. Celý oděv vytvořil v roce 1619 jako kompletní ochranu lékaře po vzoru brnění vojáka. Oděv tvořila maska s brýlemi, dlouhý kožený impregnovaný oděv (marocký plášť) sahající od krku po kotníky. Dále kožené kalhoty, rukavice, boty
a klobouk, které byly vyrobeny z voskované kůže. Doplňkem byla hůl, jež sloužila k rozličným úkonům, aby se doktor nemusel dotýkat pacienta rukou. Oděv byl impregnovaný různými vůněmi, kterými byl naplněn i zobák např. vlnou s octem, sladkými směsmi olejů a jinými silně páchnoucími chemikáliemi, jejichž účelem bylo přebít pach smrti. Lidé totiž věřili, že mor se přenáší i „zkaženým“ vzduchem a zápachem tzv. miasma. Ptačí zobák měl svůj původ i v pověrách, podle kterých mor roznášejí ptáci, a pokud člověk přijal jejich podobu, nákaza se mu měla vyhnout. Masky doktorů při morových ranách jsou zmiňovány již v dřívějších dobách. Nenosili je pouze lékaři, ale i ti, jež se podíleli na odstraňování následků morových ran při odklízení ostatků těl zemřelých či domácích zvířat, například kati a další lidé na okraji tehdejší společnosti. Morová maska pak inspirovala i slavné benátské karnevalové masky.

Odkaz v literatuře

Za morového doktora lze považovat královského zemského fyzika doktora Bohuslava Globice z Jiráskova románu Temno, který nemocné morem léčil. O ochranném oblečení se ale Jirásek nezmiňuje.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plague doctor na anglické Wikipedii.

  1. JIRÁSEK, Alois. Temno [online]. Praha: Melantrich, 1951 [cit. 2020-03-15]. Dostupné online.

Literatura

  • BYRNE, Joseph Patrick. Daily Life during the Black Death. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2006. 326 s. ISBN 0-313-33297-5.
  • BYRNE, Joseph Patrick. Encyclopedia of Pestilence, Pandemics, and Plagues. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2008. 870 s. Dostupné online. ISBN 0-313-34102-8.
  • HAGGARD, Howard W. From Medicine Man to Doctor: The Story of the Science of Healing. [s.l.]: Courier Corporation, 2012. 448 s. Dostupné online. ISBN 0-486-14770-3.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.