Mojmír Kovář

Dětství strávil v rodné Hošťálkové. Vystudoval gymnázium ve Vsetíně a pak v letech 1956–1961 Vysokou školu zemědělskou a lesnickou v Brně. Působil pak jako odborník na šlechtění obilovin. V letech 1963–1979 pracoval v Hlavní specializované šlechtitelské stanici v Branišovicích a v letech 1979–1992 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavě v Bučanech u Trnavy. Je autorem či spoluautorem čtyř nově vyšlechtěných odrůd. Dlouhodobě bydlí v Trnavě. Zde se od roku 1989 podílel na politických změnách, byl předsedou Fora polnohospodárov Slovenska a mluvčím Koalice na podporu zemědělské reformy v ČSFR.[2]

Profesně je k roku 1990 uváděn jako šlechtitel z Výzkumného a šlechtitelského ústavu okopanin a průmyslových plodin Bučany.[3]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Federálního shromáždění. Ač české národnosti, zasedl do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 99 – Partizánske, Západoslovenský kraj) jako bezpartijní poslanec. Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.[4][5]

Po zániku Československa přesídlil do Prahy, kde se angažoval na podporu zájmů české menšiny na Slovensku. Spolu se senátorem Milanem Špačkem připravil návrh revize právního statutu etnických Čechů na Slovensku. V roce 1993 spolu s Ivanem Dejmalem a dalšími osobnostmi založil Spolek pro obnovu venkova ČR, v němž stále působí.[2]

V roce 2005 v rámci univerzity třetího věku absolvoval právo na Trnavské univerzitě. Dle údajů k roku 2009 na této škole studoval druhý ročník oboru psychologie.[2]

V roce 1996 se v Praze podílel na založení organizace Fórum angažovaných křesťanů. V roce 2009 je uváděn jako jeho mluvčí. Toho roku kandidoval neúspěšně do evropského parlamentu za stranu Moravané coby bezpartijní kandidát.[2]