Ered Luin
Ered Luin je sindarský název pohoří nacházející se v Tolkienově fiktivním světě Středozemi. V překladu se pohoří nazývá Modré hory. Někdy je označováno též jako Ered Lindon.
Geografie
V prvním věku tvořily Ered Luin, táhnoucí se od severu k jihu v délce 928 mil, tedy 1485 km, přirozenou hranici mezi Beleriandem a zbytkem Středozemě. Po porážce Morgotha ve Válce hněvu na konci prvního věku, však došlo k obrovským zemětřesením a téměř celý Beleriand byl zaplaven mořem. Ered Luin nápor vln přežily. Vznikla v nich ovšem veliká průrva, kterou zatopilo moře a později se do ní vlévala řeka Lhûn, podle níž byl záliv nazýván Záliv Luny. Ten rozdělil zmenšené pohoří, které měřilo již pouze 895 km, na severní a jižní část. Severní část měřila 623 km a jižní 272 km. Známými vrcholky v prvním věku byly hory Rerir a Dolmed.
Země
V prvním věku se okolo pohoří nacházely:
- Ossiriand – země na západní straně hor. Obývali ji Zelení elfové.
- Thargelion – území severně od Ossiriandu. Obývali ho Noldor vedení Caranthirem a chvíli také Halethin lid.
- Lothan – země pastvin severozápadně od Ered Luin.
Po porážce Morgotha:
Města
Vodstvo
- První věk
- jezero Helevorn
- Gelion – nejdelší řeka Beleriandu
- Ascar
- Thalos
- Legolin
- Brilthor
- Duilwen
- Adurant
- Po prvním věku
- řeka Lhûn