Modrá zóna

Modrá zóna je označení pro oblasti vyznačující se dlouhověkostí místních obyvatel, které zavedl Dan Buettner svým článkem v National Geographic Magazine v roce 2005.[1] Navázal na výzkumy stoletých lidí v oblasti Barbagia, které provedli Gianni Pes a Michel Poulain a výsledky pubikovali v časopise Journal of Experimental Gerontology.

Diagram vlastností modrých zón

Modré zóny leží ve vyspělých a politicky stabilních zemích s kvalitní zdravotní péčí, v jejich rámci však patří k chudým a odlehlým regionům, kde se zachoval tradiční způsob života. Ke společným vlastnostem těchto komunit patří převaha rostlinné stravy (především luštěniny a ořechy), častá fyzická aktivita, nekuřáctví, vysoká religiozita a funkční rodinné i společenské vazby.[2]

Modrých zón je na světě pět:

Reference

  1. Co jedí lidé dožívající se vysokého věku - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  2. Recept na dlouhověkost podle kuchařky stoletých. Zjisti, jak na to. Studenta.cz [online]. 2018-03-15 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  3. Chcete se dožít stovky? Sýr, víno a rodina, vzkazují Italové. Plus [online]. 2016-06-23 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.