Modely komunikace

Modely komunikace jsou definice komunikace v rámci mediálních studií, které se snaží popsat, popřípadě i graficky znázornit, jak vypadá masová komunikace, z čeho se skládá a jaké prvky v ní hrají jakou roli.

Původní modely

První definování komunikace učinil Harold D. Lasswell v roce 1948.[1] Nešlo však o model jako takový, v definici byly popsány jednotlivé prvky komunikačního aktu. V témže roce se objevil první model od Clauda Shannona, který se nazývá Shannonův a Weaverův model komunikace, též známý jako lineární model.[2]

Čtyři modely komunikace

Denis McQuail ve své knize Úvod do teorie masových médií popisuje další čtyři modely komunikace, které překonávají původní lineární model od Shannona.[3]

  1. Přenosový model
  2. Rituálový či výrazový model
  3. Propagační model
  4. Příjmový model

Reference
  1. Lasswell’s Communication Model | Businesstopia. www.businesstopia.net [online]. [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Shannon and Weaver Model Of Communication | Businesstopia. www.businesstopia.net [online]. [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 1935-, McQuail, Denis,. Úvod do teorie masové komunikace. 5. vyd. [s.l.]: Portál, 2009. 640 s. ISBN 9788073675745. OCLC 428366852 S. 80–86.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.