Mochyně židovská

Mochyně židovská[1][2] (Alkekengi officinarum), česky též mochyně židovská třešeň, je druh rostliny z čeledi lilkovité (Solanaceae) a jediný druh rodu Alkekengi, kam byl přeřazen z rodu Physalis. Je příbuzná jedlé mochyně peruánské (Physalis peruviana). Mochyně židovská je snadno rozpoznatelná díky typickým, velkým oranžovým až červeným uzavřeným kalichům s bobulí uvnitř. Kalichy zůstávají po opadu listů na stoncích dlouho do zimy. Podobají se čínským lampionům. Mochyně židovská je vytrvalá rostlina, silně odnožuje a tvoří souvislé porosty. Roste až do výšky 40–60 cm, má šroubovitě uspořádané listy 6–12 cm dlouhé a 4–9 cm široké, vejčité až trojhranné listy. Lodyhy jsou jednotlivé, nevětvené. Květ je nenápadný bělavý, typický pro lilkovité, podobný květu rajčete.[3]

Mochyně židovská
Mochyně židovská (Alkekengi officinarum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlilkotvaré (Solanales)
Čeleďlilkovité (Solanaceae)
PodčeleďSolanoideae
TribusPhysaleae
PodtribusPhysalinae
Rodmochyně (Alkekengi)
Binomické jméno
Alkekengi officinarum
Moench, 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mochyně židovská, kresba s typickými znaky

Název

Název „mochyně židovská třešeň“ je odvozen od tvaru květního kalichu, který tvoří obal plodu. Je podobný zvláštnímu židovskému oděvu, předepsané frygické čapce, které byly běžné od raného středověku.[zdroj?] Plody uvnitř obalu jsou bobule tvarem a barvou podobné třešním.

Rozšíření

Oblast původního rozšíření je od jižní Evropy po východ a jižní Asii a Japonsko. V Evropě je rozšiřena v teplých oblastech, vinorodých krajich od východni Francie až za Ural. Roste s oblibou na vápencich, na křovinatych pahorcích, ve smíšenych, ale hlavně dubových hájích.[3]

Obsahové látky

Plody obsahují karotenoidy (např. kryptoxantin) , sacharidy, kyselinu citrónovou, vitamín C a alkaloidy.[4] Z alkalidů například solanin,nebo physalin D.

Použití

Je používána jako trvalka, plody lze použít k aranžování. V malém množství lze plody používat i v přírodní medicíně.[2] Někdy se používají i listy.[4]

Jedovatost

„Bobule mají chuť zasládlou a jedí se syrové a zadělané.“[pozn. 1] Nezralé plody obsahují dostatečné množství solaninu, aby vyvolaly gastroenteritidy a průjem u dětí. Zralé plody jsou prý jedlé.[7] Zbytek rostliny je pro vysoký obsah solaninu jedovatý.[8]

Lidová jména

Lidově se používají názvy: mořská višeň, židovská višeň, židovská jahoda, liščí jablko, měchuňky,[4] lampionky.

Odkazy

Poznámky
  1. uvádí Český herbář (nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899, str. 147-148)[5][6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Physalis alkekengi na anglické Wikipedii.

  1. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
  2. KOVÁŘ, Ladislav. PHYSALIS ALKEKENGI L. – mochyně židovská / machovka čerešňová [online]. botany.cz, 25. 12. 2007 [cit. 2010-02-15]. Dostupné online. (česky).
  3. VANĚK, Vlastimil; VAŇKOVÁ, Jana. Trvalky. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1982.
  4. KOCIÁN, Petr. [cit. 2010-02-15]. Dostupné online. (česky)
  5. Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899, str. 147-148.
  6. PAZDERA, Zdenek. Mochyně, mochyně židovská třešeň, Physalis alkekengi, Physalis pubescens - Wendys - Český herbář 1899: [online]. botany.cz, rev. 2005-01-28 [cit. 2010-02-15]. Dostupné online. (česky)
  7. Notes on poisoning: Physalis alkekengi [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Medical Information Search (Physalis • FAQ): [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-18. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.