Mochnička trojčetná

Rostlina pochází z východní Asie, z oblastí Sibiře, ruského Dálného východu, severovýchodní Číny, Korejského poloostrova a ze středního Japonska. Jako okrasná rostlina byla lidmi úmyslně zavlečená do Evropy, kde se občas stává součástí zdejší přírody. Mimo Českou republiku ještě roste v Rakousku, na Slovensku, na Balkánském poloostrově, v Rumunsku, Bulharsku a částečně i na Ukrajině.[2][3]

Roste ojediněle nebo tvoří malé skupiny, na zastíněných, vlhkých a chladných místech s ustáleným mikroklimatem občas vytváří souvislé porosty. Obvykle se vyskytuje ve světlých lesích, houštinách a na křovinatých stráních, špatně ale snáší městské znečištěné ovzduší. Rostlina má asi 10 cm dlouhé nadzemní výběžky, odnože, pomocí kterých se také šíří.

Ve střední Evropě se mochnička trojčetná vyskytuje nejčastěji v nadmořské výšce 300 až 750 m n. m. Je chamaefyt rašící již v únoru až březnu a kvetoucí v květnu až červnu, vytváří husté zelené koberce s jasně žlutými květy. Počet chromozomů 2n = 28. Rodové jméno Waldsteinia dostala po rakouském botanikovi Franzi Adamu von Waldstein-Wartenbergovi.[1][2][4][5]

Vytrvalá, částečně opadavá, odnožující rostlina s přímou, rozvětvenou lodyhou vysokou okolo 10 cm vyrůstající z asi 10 cm dlouhého oddenku. Listová růžice s dlouze řapíkatými, 3 až 4 cm dlouhými a 2 až 3 cm širokými, trojčetnými, široce až okrouhle vejčitými, oboustranně chlupatými listy. Jejich lístky mají klínovitou bázi, ve spodní části jsou celokrajné a v horní bývají nestejně hrubě vroubkované či zubaté až mělce laločnaté, oboustranně jsou roztroušeně chlupaté. Květonosná lodyha bývá přímá či vystoupavá, řídce větvená a porostlá obdobnými řapíkatými, tříčetnými listy s palisty. Rozkvetlé květy bývají ve výšce mírně nad listy.

V horní části lodyhy vyrůstá tří až pět dlouze stopkatých květů ve vrcholičnatém květenství, rostou z úžlabí přisedlých, trojúhelníkovitých listenů asi 10 mm dlouhých a 2 mm širokých. Květ je žlutý, pětičetný, asi 1 cm velký, oboupohlavný a za květu ploše rozevřený. Má zelený kalich s trojúhelníkovitými zuby až 5 mm dlouhými a s drobným kalíškem, všechny jejich zuby nazpět odstávají. Korunní lístky jsou zlatožluté, okrouhlé až obvejčité a dvojnásobně větší něž kališní. V květu je deset tyčinek s prašníky rozdělené po pěti do dvou kruhů. Z četných plodolistů vznikl svrchní semeník nesoucí dva až šest pestíků nesoucí čnělky s bliznami.

Z květů opylených hmyzem se vyvinou v kulovitém souplodí zploštělé nažky s opadanými čnělkami. Mimo nažek, tj. semen, se bylina rozšiřuje jak rozrůstáním podzemního oddenku, tak i poléhavými nadzemními odnožemi, jež dobře zakořeňují a vytvářejí nové jedince.[1][2][4][6][6]

Mochnička trojčetná se vysazuje do okrasných zahrad, kde nejlépe roste a kvete v humózních, hlubokých půdách s dostatkem vápna. Přestože ji nejlépe prospívá vlhká půda, je tolerantní i k obdobím sucha, při pěstování na plném slunci však vyžaduje dostatek vláhy. Protože se rostlina šíří relativně pomalu, bývá používána i na olemování okrasných záhonů, její hustý porost nedovoluje průnik plevelů. Byla vyšlechtěná odrůda 'Mosaic' s panašovanými listy.[6][7][8]

• 
  Porost
• 
  Listy
• 
  Květy