Mochna plazivá

Vyjma nejsevernějších částí je rozšířena téměř v celé Evropě, v Malé a Střední Asii, Číně a také v severní Africe. Zavlečena byla do Severní i Jižní Ameriky a na Nový Zéland. Vyrůstá na všech druzích půd, nejmohutnější bývá na výživných, kyprých a dostatečně vlhkých. Roste na loukách a mezích, okrajích lesů a pasekách, na březích vodních toků a nádrží i v místech ovlivněných lidskou činnosti, jako jsou okraje cest, příkopy, bývá součásti ruderálního společenstva rostlin. Proniká také do vinic, zahrad a sadů, ojediněle i na ornou půdu. Ve výběru stanoviště je dosti heterogenní, v Číně roste na horských svazích i do výše 3500 m n. m.

V České republice je to jeden z nejrozšířenějších druhů mochny, v nížinách a nevysokých pahorkatinách vyrůstá hojně, objevuje se zhruba do výšky jen 750 m n. m. Téměř se nevyskytuje na západě ČR.[1][2][3][4]

Nízká, trsnatě rozložená vytrvalá bylina, z jejího mírně ztlustlého vícehlavého, plytce kořenícího oddenku s hojnými kořeny vyrůstá trvalá přízemní růžice listů a plazivé (ojediněle i vystoupavé) lodyhy dorůstající obvykle do délky 30 cm, za příhodných podmínek i 1 m a více. Většinou nevětvená lodyha s dlouhými články vypouští v uzlinách kořínky které brzy koření. Z jednoho článku vyrůstají 1 až 2 samostatné listy nebo růžice listů.

Listy mají dlouhé chlupaté řapíky s kopinatými nahnědlými palisty, jsou dlanitě 5 až 7četné (výjimečně 3četné) a z obou stran řídce přitiskle chlupaté. Lístky zelené barvy a eliptického až obvejčitého tvaru jsou na obvodu vroubkované až pilovitě zubaté, jsou buď krátce řapíkaté nebo přisedlé. Na rubu mohou mít přitisklé chlupy.

Pravidelné, oboupohlavné květy měřící v průměru 2 až 3 cm vyrůstají jednotlivě na stopkách dlouhých 6 až 10 mm z úžlabí listů. Vytrvalý kalich, roztroušeně chlupatý, má 5 zelených lístků vejčitého tvaru a je prostřídán drobným kalíškem který se po odkvětu zvětšuje. Žlutá koruna, dvojnásobně delší než kalich, má 5 volných lístků žluté barvy. V květu je 10 až 30 tyčinek, semeník je vytvořen až 80 plodolisty. Květní lůžko v době zrání plodů usychá. Plody jsou nažky. Kvete od července do srpna, ojediněle až do zámrazu.[1][2][3][4][5]

Rostlina se rozmnožuje generativně i vegetativně. Na jedné rostlině dozrává až několik set nepravidelně vejčitých nažek které jsou 1 až 1,5 mm velké, v jednom souplodí jich může být 60 i více. Čerstvě uzrálé nažky klíčí málo, po zimní stratifikaci v půdě se jejich klíčivost značně zvyšuje a je po několik dalších let dobrá.

Rozmnožování semeny převládá na suchých, málo úrodných stanovištích kde nažky vypadávají do blízkého okolí nebo je případně voda odnáší i dál, rozšiřují se také rozvážením kompostu a hnoje. Semena jsou rozšiřována i zvířaty nebo lidskou činností. Rozmnožování rostlinnými částmi je pravděpodobnější na úrodných a vlhčích půdách kde oddělené části lodyh nebo oddenků dobře zakořeňují, roznášeny do okolí jsou při obdělávaní půdy.[3][6]

Přestože je mnohdy považována za plevelnou rostlinu, škody které způsobuje nejsou velké. Snad jen na prořídlých pastvinách, kde se může hodně rozmnožit a zhoršit kvalitu píce.

Nať se používá v léčitelství, kdy její glykosidní sloučeniny působí na hladké svalstvo, mají protikřečové účinky. Zevně se uplatňuje při desinfekci špatně se hojících ran. Obsahuje také hodně vitamínu C, nať chutná trpce, kořen nasládle.[6][7]

• 
  Pětičetný list s řapíkem
• 
  Žlutá koruna, zelený kalich a kalíšek
• 
  Květ s prašníky
• 
  Plazivá lodyha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mochna plazivá na Wikimedia Commons