Mlhovina Kalifornie
Mlhovina Kalifornie (NGC 1499) je difúzní mlhovina v souhvězdí Persea.[5] Svůj název získala díky svému protáhlému vzhledu, který může připomínat Kalifornský poloostrov.[6]
Mlhovina Kalifornie | |
---|---|
Amatérský snímek mlhoviny Kalifornie | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | oblast HII |
Objevitel | Edward Emerson Barnard |
Datum objevu | 3. listopadu 1885 |
Rektascenze | 4h 3m 18s[1] |
Deklinace | 36°25′18″[1] |
Souhvězdí | Perseus (lat. Per) |
Úhlová velikost | 160′×40′[2] |
Vzdálenost | 1 340[3] ly |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | 50[4] ly |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 1499 |
Sharplessův katalog | SH 2-220 |
Katalog Lyndsové | LBN 160.18-12.15 a LBN 756 |
Jiná označení | NGC 1499, Sh2-220, LBN 756[1] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pozorování
Mlhovina leží v jižní části souhvězdí severně od hvězdy 4. magnitudy s názvem ξ Persei (Ksí Persei). Na obloze má protáhlý tvar směřující od severozápadu na jihovýchod a její rozměry jsou 4°×1,5°.[6] Tyto rozměry má ovšem pouze na fotografiích, vizuálně je velmi obtížně pozorovatelná, protože má nižší povrchovou jasnost než většina ostatních emisních mlhovin.[6] Její jasnější část pozorovatelná dalekohledem má rozměry 160′×40′. Pod velmi tmavou oblohou může být v náznaku vidět i prostýma očima.[2]
Historie pozorování
Tuto mlhovinu objevil Edward Emerson Barnard 3. listopadu 1885 pomocí šestipalcového dalekohledu (průměr 150 mm).[7] O šest let později ji pozoroval také Friedrich Simon Archenhold, který ji nezávisle spoluobjevil 27. října 1891.[8] Barnard mlhovinu několikrát fotografoval a jeden její podrobný šestihodinový snímek zveřejnil v roce 1895.[7] Mlhovina byla objevena pouhých pár let před vydáním astronomického katalogu New General Catalogue, ve kterém je zařazena pod pořadovým číslem 1499.[5]
Vlastnosti
Mlhovina leží ve vzdálenosti 1 340 světelných let od Země[3] a její skutečný rozměr je asi 100 světelných let.[4][6] Pravděpodobně je ozařována hvězdou ξ Persei, což je modrobílá hvězda hlavní posloupnosti, které byla přiřazena spektrální klasifikace O7e. Tato hvězda patří do OB asociace s názvem Perseus OB2, jejímž nejjasnějším členem je hvězda ζ Persei (Zéta Persei).[5]
Reference
- SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1499 [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 1499 [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- REMY, Q.; GRENIER, I. A.; MARSHALL, D. J.; CASANDJIAN, J. M. Cosmic rays, gas and dust in nearby anticentre clouds. I. CO-to-H2 conversion factors and dust opacities. S. 3. Astronomy & Astrophysics [online]. Květen 2017 [cit. 2019-09-13]. Roč. 601, s. 3. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361/201629632. Bibcode 2017A&A...601A..78R. (anglicky)
- NASA - APOD. Astronomický snímek dne - NGC 1499: Mlhovina Kalifornie [online]. astro.cz, 2019-08-23 [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: NGC 1499 [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- BARNARD, E. E. Photograph of the nebula NGC 1499 near the star ξ Persei. S. 350. Astrophysical Journal [online]. Prosinec 1895 [cit. 2019-09-16]. Roč. 2, s. 350. Dostupné online. DOI 10.1086/140157. Bibcode 1895ApJ.....2..350B. (anglicky)
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1499, the California Nebula [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlhovina Kalifornie na Wikimedia Commons
- SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1499 [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1499, the California Nebula [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- NASA - APOD. Astronomický snímek dne - NGC 1499: Mlhovina Kalifornie [online]. astro.cz, 2019-08-23 [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.