Mistr oltáře ze Štětí

Křídlový oltář z roku 1518 z utrakvistického kostela Panny Marie v Dohně. Ve střední skříni jsou pod vyřezávaným obloukem s rozvilinami a rostlinnou ornamentikou umístěny na řezaných podstavcích tři plnoplastické sochy: Panna Marie, sv. Kateřina a sv. Barbora. Na křídlech jsou nízké reliéfy se sv. Markétou a sv. Dorotou, na reliéfní predele je výjev se stětím sv. Jana Křtitele. V oltářním nástavci jsou umístěny sochy sv. Jana Evangelisty, Nejsvětější Trojice a sv. Vavřince. Zadní strana křídel je malovaná. Socha Madony přejímá jako kompoziční vzor Maidburgovu sochu z freiberského dómu jen s menšími odchylkami.[10]

Z oltáře, který se stal obětí požáru, zůstaly zachovány pouze sochy z hlavní skříně (Madona, sv. Marie Magdaléna a sv. Kateřina), nástavce (Bůh Otec, sv. Petr a sv. Pavel) a jeden poškozený reliéf s Klaněním tří králů. Oltář je nyní ve sbírce Albertina, Staatliche Kunstsammlungen Dresden.[11]

Křídlový oltář z roku 1521 ve vesnickém kostele v obci Reinhardtsdorf-Schöna je věnován sv. Anně Samotřetí, která je ve střední části vyobrazena v nízkém reliéfu. Na reliéfních křídlech jsou sv. Václav a sv. Vít (vlevo) a sv. Martin a sv. Mikuláš (vpravo).[12]

Oltářní triptych z doby po roce 1521, s řezanými figurami sv. Václava, sv. Vavřince a sv. Urbana (střed), sv. Martina (vlevo) a sv. Víta (vpravo). Ze zaniklé obce Libkovice byl oltář převzat do správy NPÚ a umístěn v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.[13]

Plně plastická polychromovaná socha Vítězného Krista pochází z doby po roce 1521. Původ sochy, kterou roku 1923 zakoupila Národní galerie v Praze ze soukromé sbírky, není znám.[14]

Socha sv. Doroty, provedená v nízkém reliéfu, tvořila patrně jedno z křídel oltáře se sv. Madonou. Socha je poškozená, se stopami polychromie. Madona ve skladbě drapérie opakuje typ Madon Tilmana Riemenschneidera, ale její tvář vychází ze saských vzorů a je stejného typu jako sv. Dorota. Obě sochy byly nalezeny v kostele sv. Václava v Želenicích u Mostu, převedeny do správy NPÚ a nyní jsou umístěny v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.[15]

Reliéfní vzadu seříznutá socha o výšce 118 cm je zdobená polychromií a zlacením. S předchozími sochami se shoduje v modelaci hlavy, řezbě vlasů i typu drapérie. Socha, pocházející ze špitálního kostela sv. Materny, později nalezená na půdě děkanského kostela v Ústí, je patrně fragmentem oltářního retáblu a její vznik je datován do doby před rokem 1530.[16]

Mistr oltáře ze Štětí, Mistr Slavětínského oltáře: Archa se svatostánkem v Litoměřicích (1530)

Mistr oltáře ze Štětí: Archa z Doksan (1524)

Mistr oltáře ze Štětí, Archa ze Štětí (1520–1530), SGVU v Litoměřicích

Třídílný křídlový oltář se střední vyřezávanou deskou a dvěma pohyblivými oboustranně malovanými křídly z let 1520–1530. Malířská část je dílem Mistra Slavětínského oltáře. Ve středu utrakvistického oltáře je dvojice andělů na konzolách a svatostánek s otvorem určeným k vystavení svátosti Těla Páně. Řezbářská část je provedena v nízkém reliéfu, polychromována a zlacena. Řezba je hrubší než u Slavětínského oltáře a je patrně prací dílenského spolupracovníka.[9] Oltář pochází z fondu diecézního muzea v Litoměřicích a byl sestaven až v letech 1957–1959.[17]

Počedělická Madona je drobná reliéfní socha z tamního kostela. K dílu Mistra oltáře ze Štětí je řazena pro společné znaky (typ obličeje, drapérie) s Madonami z Dohny a Doksan.[18]

Tento oltář je přesně datován rokem 1531 a pro svou malířskou část je považován za nejvýznamnější dílo Mistra Slavětínského oltáře. Jde o největší zachovaný kališnický oltář v Čechách (1050 x 410 cm). Mistr oltáře ze Štětí vytvořil střední reliéf s tabernáklem a dvojicí andělů, predelu se scénou Poslední večeře a vysoký bohatě zdobený nástavec se sochami sv. Jakuba Většího, kterému je kostel zasvěcen, sv. Petra a sv. Pavla. Oltář se nachází v kostele sv. Jakuba Většího ve Slavětíně, sochy nástavce a predella jsou uloženy v depozitáři Arcibiskupství pražského.

Z trojdílné řezané oltářní archy se zachovala střední část (162 x 116,5 cm) i obě pohyblivá křídla (162 x 58 cm), na vnější straně malovaná. Asumpta na půlměsíci, korunovaná dvěma anděly, stojí mezi apoštoly, kterým byl kostel zasvěcen: sv. Petrem a sv. Pavlem. Madona svou tvrdou lineární stylizací reflektuje pozdní díla Tilmana Riemenschneidera a patří k jedněm z posledních kvalitních děl tzv. "lámaného slohu" v Čechách. Na levém křídle oltáře je vyobrazen sv. Václav, na pravém sv. Vít. Řezaná ornamentální výzdoba, která lemuje spodní část oltáře a horní část reliéfů, je již renesanční. Oltář z kláštera premonstrátek v Doksanech pochází z roku 1524 nebo 1534 a je nyní ve sbírce Strahovského kláštera.[19]

Rozměrný křídlový oltář sestává z centrální části, dvou pohyblivých křídel s řezanými, polychromovanými a zlacenými plastickými reliéfy a predely s reliéfem Poslední večeře. Zadní strana křídel je malovaná, s postavami sv. Václava a sv. Ludmily z dílny Mistra Slavětínského oltáře. Centrální deska je dílem Mistra oltáře ze Štětí, zatímco méně kvalitní reliéfy na křídlech jsou patrně dílem pomocníků.[20]

Výjev ve střední části je proveden až do detailů podle grafické předlohy z Malých Pašijí Albrechta Dürera a zobrazuje Trůn milosti - Boha Otce držícího v klíně mrtvého Krista. Kromě holubice, symbolizující Ducha svatého, provázejí ústřední dvojici figur čtyři andělé, z nichž dva nesou nástroje Kristova umučení a dva přidržují roucho Boha Otce. V dolní části je alegorické znázornění čtyř živlů. Na levém křídle je vyobrazeno stvoření Evy z Adamova žebra a Strom poznání ve stylizované krajině. Pravé křídlo zobrazuje křest Krista s Janem Křtitelem a žehnajícím Bohem. Reliéfní výjev Poslední večeře v predele je také proveden podle grafického listu z cyklu Malé Pašije Albrechta Dürera.

Oltář, který je dlouhodobě zapůjčen do SGVU v Litoměřicích, byl nalezen v pozdně barokní kapli Nejsvětější Trojice ve Štětí a v letech 1998–2000 restaurován.[21]

• Oltář Panny Marie s rodokmenem Krista, kostel sv. Havla, Zbraslav
• Čtyři světci z křídel nedochovaného oltáře z galerie kláštera v Oseku
• Oltář Korunování Panny Marie v kapli sv. Jana Křtitele v Ledcích u Smečna
• Madona z kostela čtrnácti sv. pomocníků v Lounech
• Oltář z kostela sv. Petra a Pavla v Dubanech
• Reliéfy sv. Kateřiny a sv. Barbory z nezachovaného oltáře neznámého původu, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě