Mistr budňanského oltáře

Hlavní oltářní retábl z kostela sv. Palmacia v Budňanech, vesnici v podhradí hradu Karlštejn. Dochoval se střed a dvě oboustranně malovaná křídla retáblu, včetně původního rámu. Byl vytvořen po roce 1491, a v době svého vzniku byl určen do filiálního kostela karlštejnské kapituly. Karlštejnská kapitula či tehdejší karlštejnský purkrabí Beneš z Veitmile byli s největší pravděpodobností zadavatelé objednávky tohoto retáblu. Oltář byl v době okolo přelomu 18. a 19. století přesunut do prostor hradu Karlštejn, kde se nachází dodnes. V současnosti se nachází v tzv. Rytířském sále v expozici hradu.

Kopie Průhonického oltáře, která dnes slouží liturgickým účelům v kostele Narození P. Marie v Průhonicích

Hlavní oltář určený do kostela Narození Panny Marie v Průhonicích, nedaleko Prahy. Dochovaly se dvě oboustranně (pohyblivá) a dvě jednostranně (pevná) malovaná křídla retáblu, včetně původních rámů. Vznikl pravděpodobně v 90. letech 15. století, a jeho objednavatelem byl tehdejší majitel průhonické tvrze a držitel patronátního práva k dotčenému kostelu Jan Dubecký z Dubče († 1508). Nejspíše v souvislosti s poničením kostela během třicetileté války byl retábl nahrazen novým, barokním, který byl při puristické obnově kostela na konci 19. století odstraněn (nedochoval se), a opět nahrazen zbytky původního pozdně gotického oltáře, sestaveného v chybné adjustaci. Originál byl zde až do roku 1927, kdy byl odkoupen do Národní galerie v Praze, a nahrazen věrnou kopií, která je v kostele dodnes.

Dochoval se střed oltáře a dvě oboustranně malovaná pohyblivá křídla retáblu. Původní určení není známo, hypotetické určení v kostele či klášteře Křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě nelze nijak doložit, a to ani na základě barokního popisu starého kostela. Dnes se nachází v majetku Křižovníků s červenou hvězdou, uložen je v klášteře na Starém Městě.