Mistr Tucherova oltáře

Mistr Tucherova oltáře, střední panel

Otevřený oltář, Frauenkirche, Norimberk

Jméno malíře se vztahuje k oltáři, původně vytvořenému pro augustiniánský kostel v Norimberku, roku 1615 přemístěnému do norimberského kostela Kartäuserkirche a od 19. století ve Frauenkirche. Oltář před přemístěním dala restaurovat prominentní norimberská rodina Tucherů a odtud pochází i jeho název uváděný v literatuře.

Tucherův oltář je jedním z nejvýznamnějších deskových obrazů před Albrechtem Dürerem. Je dokladem o vlivu nizozemské malby na realistické zobrazení figur, ale neužívá ještě perspektivu. Detailně vypracované ornamentální zlacené pozadí a baldachýn zastává na obrazu jen dekorativní funkci. Postavy na centrálním panelu s Ukřižováním, který doprovází scény Zvěstování a Zmrtvýchvstání na křídlech oltáře, mají realistické a individualizované tváře, ale chybí jim plastičnost. Na doprovodných malbách s Viděním sv. Augustina jsou zátiší, která upomínají na dílo Barthélemy d'Eycka.

Albert Kutal uvádí, že nizozemský vliv na tvorbu pozdně gotických umělců v Čechách jako byl Mistr svatojiřského oltáře, zprostředkoval Norimberk, mezi jiným zřejmě tento autor.[1] Josef Krása porovnává figury Tucherova oltáře s nástěnnými malbami v Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.[2] Podle Jiřího Fajta byla umělecká tvorba Norimberka v celé první třetině 15. století pod silným českým vlivem a Mistr Tucherova oltáře mohl převzít některé motivy od tvůrce Roudnického oltáře (1410-1420), jak je patrné ve scéně se Smrtí Panny Marie ze Spišského Štvrtka.[3]

Současníky Mistra Tucherova oltáře byli Konrad Witz a Hans Multscher.