Mistr Křižovnického oltáře

Mistr Křižovnického oltáře, činný v Praze kolem roku 1480, byl pozdně gotický malíř, autor křídel oltáře známého jako Puchnerova archa.

Puchnerova archa, sv. Hedvika, Národní galerie v Praze

Rozměrný křídlový oltář s centrální sochou Panny Marie na půlměsíci (Assumpty) a oboustranně malovanými deskovými obrazy nechal zhotovit velmistr Řádu křižovníků s červenou hvězdou Mikuláš Puchner pro řádový kostel sv. Františka z Assisi v Praze.

Malířský projev Mistra Křižovnického oltáře je ovlivněn malbou Vlámských primitivů (Dieric Bouts), kterou do Čech zprostředkovali umělci působící v Porýní. Malíř patrně pobýval v Kolíně nad Rýnem a byl ovlivněn Mistrem Lyversbergovy pašije [1] a Mistrem Mariina života, který byl vedoucí osobností tamější malby ve 3. čtvrtině 15. století. V domácí malbě 80. let 15. století nemá Mistr Křižovnického oltáře předchůdce ani přímé následovníky.[2]

Za práce blízké dílně Mistra Křižovnického oltáře jsou považovány velmi kvalitní nástěnné malby hradní kaple ve Zbirohu (Oslavení Panny Marie, Smrt Panny Marie), které patrně objednal Hanuš z Kolovrat a také deskový obraz Panny Marie Klasové z kostela sv. Mikuláše v Boru u Tachova. Malíř, který provedl výzdobu kaple, patrně pocházel z dvorského okruhu Vladislava Jagellonského a do Prahy přišel z jižního Německa či Rakouska.[3] Jako předloha k malbám Oslavení Panny Marie ve Zbirohu a Stigmatizace sv. Františka na křídle pražského oltáře sloužily grafické listy Mistra E.S.[4]

Obraz Panny Marie Klasové je blízký Puchnerově arše v modelaci drapérie a pojetí prostoru. Autor není znám a nelze vyloučit, že se jedná o import z jižního Německa.[5] Z německých děl je Puchnerově arše nejbližší oltář sv. Petra v kostele sv. Sebalda v Norimberku, který však představuje v kontextu norimberské malby cizorodý prvek a typikou tváří spíše souvisí s ulmským malířem Hansem Schüchlinem.[6]