Hans Schüchlin

Hans Schüchlin, též Schuchlin, Schyechlin, Schuelin, Schielin, Schühlin, Schiechlin, (* kolem 1430, Ulm – 1505, Ulm) byl pozdně gotický malíř v Ulmu.

Hans Schüchlin
Narození1440
Ulm
Úmrtí1505 (ve věku 64–65 let)
Ulm
Povolánímalíř
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Schüchlin byl synem tesaře, který do Ulmu přišel z Nördlingenu. Počátkem 60. let pracoval krátce jako tovaryš u Hanse Pleydenwurffa v Norimberku a oženil se zde se sestrou malíře Albrechta Rebmanna.[1] Poprvé je zaznamenán roku 1469 jako autor oltáře v Kostele sv. Máří Magdalény v Tiefenbronnu. Schüchlin si zřídil dílnu (nebo převzal dílnu Mistra oltářních křídel v Sterzingu) v Ulmu a zaznamenal rychlý společenský vzestup jako představený špitálu, katedrály, člen městské rady v letech 1496-1497 a hlava cechu sv. Lukáše. Se Schüchlinovou starší dcerou se oženil Bartholomäus Zeitblom, který později převzal dílnu svého tchána a stal se nejvýznamnějším malířem Ulmské školy a hlavou cechu sv. Lukáše.

Mladší dcera se provdala za malíře Martina Schaffnera. Synové Hanse Schüchlina Daniel Schüchlin, Lucas Schüchlin a Erasmus Schüchlin byli malíři.

Dílo
Hans Schüchlin, Dvojportrét manželů

Schüchlinova technika malby a modelace byla ovlivněna Hansem Pleydenwurffem. Slohově navázal na ulmskou tradici založenou tzv. Mistrem oltářních křídel v Sterzingu (Meister des Sterzinger Altars)[2][3] ovlivněnou nizozemským realismem a užíval také např. stejný vzor při dekoraci pozadí obrazů tzv. presbrokátem. Na jeho dvojportrétu manželského páru postavy stojí vedle sebe a není zřejmé, že jsou ve vzájemném vztahu, jejich tváře jsou statické a klidné. Figury jsou vyznačeny výraznými konturami proti neutrálnímu pozadí.

Ulm Münster, Poslední soud

Schüchlinova dílna dostávala řadu zakázek a byla nejvýznamnější v Ulmu. Zřejmě provedla také velkou nástěnnou malbu se scénou Posledního soudu na triumfálním oblouku Ulmské katedrály, ale ta byla později značně přemalována a autorství není jisté. Pro své politické funkce se Schüchlin práci v dílně nevěnoval a spoléhal na své dílenské spolupracovníky. Proto existuje jen málo děl, které mu lze spolehlivě připsat. Jeho oltáře pro kostely sv. Martina v Rothenburgu (1474, s Albrechtem Rebmannem), sv. Lienharda v Ulmu a kapli kláštera v Lorchu (1495) se nezachovaly.

Pešina připsal Hansi Schüchlinovi obraz Stětí sv. Barbory (Národní galerie v Praze) a nalezl u něj shodné stylistické rysy s oltářním obrazem z Tiefenbronnu. Týká se to symetrické a uzavřené kompozice, hlubokého výhledu do krajiny a poněkud váhavých figur se strnulými rysy. Malíř si všímá dobové módy a materiál oděvů podává v široké škále jemných odstínů barev. Věnuje pozornost detailům květin v předním plánu i v krajině v pozadí.[4]

Známá díla
  • 1469 Hlavní oltář v kostele Sv. Marie Magdaleny, Tiefenbronn: Vnější křídla: čtyři scény z Radostí Panny Marie (Zvěstování, Navštívení, Narození a Klanění tří králů), vnitřní křídla: Čtyři pašijové scény (Posmívání Krista, nesení kříže, ukládání do hrobu a vzkříšení). Řezbářská část oltáře snad dílo Jörg Syrlina a Michela Erharta.[5]
  • 1479 portrét manželského páru, Mnichov, Bayerisches Nationalmuseum
  • 1480 Nesení kříže, Přibíjení na kříž, od roku 2003 Coburg, dříve Collection Schäfer, Schweinfurt
  • kolem 1470 Stětí sv. Barbory, Hans Pleydenwurff, Národní galerie v Praze (spolupráce)

Nejisté autorství

  • 1474 návrh hlavního oltáře v Ulmu [6]
  • 1488 Hausenerův retábl[7]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Schüchlin na německé Wikipedii a Hans Schüchlin na polské Wikipedii.

  1. Manuel Teget-Welz, 2015, s. 11-12
  2. (Meister des Sterzinger Altars), autor malovaných křídel oltářní archy Hanse Multschera (1456, Bayerischen Nationalmuseum München)
  3. Deutsches Historisches Museum: Meister des Sterzinger Altars (1450 - 1470)
  4. Pešina J, 1962, č. 5
  5. Hlavní oltář v Tiefenbronnu. 145.253.206.229 [online]. [cit. 2015-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22.
  6. David Gropp: Der Ulmer Hochaltar, in: Michel Erhart & Jörg Syrlin d. Ä. Spätgotik in Ulm. Katalog zur Ausstellung Spätgotik in Ulm, Stuttgart 2002, S. 66-75.
  7. Daniela Gräfin von Pfeil, 2007

Literatura
  • Manuel Teget-Welz, Bartholomäus Zeitblom, Jörg Stocker und die Ulmer Kunstproduktion um 1500, in: Jerusalem in Ulm. Der Flügelaltar aus St. Michael zu den Wengen, hrsg. als Ausstellungskatalog vom Ulmer Museum, Ulm 2015, ISBN 978-3-88294-465-5
  • Pfeil, Daniela Gräfin von, "Schüchlin, Hans" in: Neue Deutsche Biographie 23 (2007), S. 628-629
  • Ramona Thiede-Seyderhelm: Der Tiefenbronner Hochaltar von Hans Schüchlin 1469. Dokumentation seiner Restaurierungsgeschichte, in: Zeitschrift für Kunsttechnologie und Konservierung 7 (1993), S. 323-342.
  • Jaroslav Pešina, German Painting of the 15th and 16th Centuries, Artia Praha 1962
  • Alfred Stange: Deutsche Malerei der Gotik, Bd. 8, München, Berlin 1957, S. 4, 14-16
  • Friedrich Haack: Hans Schüchlin, der Schöpfer des Tiefenbronner Hochaltars, (Studien zur deutschen Kunstgeschichte, Bd. 62), Straßburg 1905
  • Wintterlin: Schüchlin, Hans. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 32, Duncker & Humblot, Leipzig 1891, S. 641–643
  • Hubert Janitschek, Die Geschichte der deutschen Malerei, als Band 3 der Geschichte der Deutschen Kunst, Berlin: Grote 1886, S. 256-, Nachdruck Paderborn: Salzwasser Verlag 2012

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.