Miroslav Raab

Miroslav Raab (20. srpna 1938, Únanov) je český polymerní fyzik, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy.

Prof. RNDr. Miroslav Raab, CSc.
Narození	20. srpna 1938 (83 let) Únanov
Povolání	chemik, spisovatel, malíř a fyzik
Zaměstnavatelé	Ústav makromolekulární chemie, AV ČR
Ocenění	Cena předsedy Akademie věd České republiky za propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
Děti	2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se 20. srpna 1938 v Únanově u Znojma. Jeho maminka Olga, rozená Dvořáková, byla dcerou Theodora Dvořáka, který až do roku 1950 spravoval velkostatek v Únanově jako jeden z jeho vlastníků. Otec, JUDr. Miroslav Raab, vykonával různá právnická povolání, od okresního soudce ve Znojmě až po vedoucího právního oddělení ČSAD Brno. Miroslav Raab, mladší, zdědil po tatínkovi vztah hudbě a výtvarnému umění, ale ve škole nešel přímo v otcových stopách. Bavila ho historie, literatura a přírodní vědy. Maturoval na Jedenáctiletce ve Znojmě roku 1956 a v roce 1961 dokončil studium fyziky pevných látek na Přírodovědecké fakultě MU v Brně.  Po promoci byl dva roky na vojně a v roce 1963 nastoupil do Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v Praze.  V roce 1968, na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze obhájil dizertaci o mechanické pevnosti hydrogelů. Zaměstnancem ústavu  pak zůstal až do důchodu. V roce 1975 se oženil s Evou Panochovou, inženýrkou chemie. Narodily se jim  dvě dcery: Eva (1976) a Jana (1978).

Byl na zahraničních pobytech v USA, Francii, Itálii, Nizozemí a v Sovětském svazu. Spolu s vědeckým výzkumem polymerů se věnoval výchově studentů; několik postgraduálních studentů dovedl k úspěšné obhajobě dizertační práce. Třikrát byl předsedou mezinárodních konferencí  o polymerech, Prague Meetings on Macromolecules : Mechanismy pevnosti a houževnatosti polymerů  (1990), Mechanické chování polymerních materiálů (1998), Současné a budoucí trendy v polymerních materiálech (2005). Přednášel obor „Nauka o materiálech“ na Fakultě technologické  ve Zlíně, která byla do roku 2001 součástí Vysokého učení technického v Brně. V roce 1997 se stal docentem VUT Brno a roku 2005 ho prezident Václav Klaus jmenoval profesorem na doporučení Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Od roku 2006 je v důchodu, stále však spolupracuje se svým mateřským ústavem, s vysokými i středními školami. Od roku  2002 se věnuje také molekulární gastronomii, mezioborové vědě na rozhraní  mezi potravinářskou chemií a praktickým vařením. Tento obor vyučoval na Vysoké škole hotelové v Praze 8 a propaguje ho při různých příležitostech.  Kromě patentů, vědeckých publikací, skript a kapitol v monografiích uveřejnil řadu populárních článků v češtině a několikrát vystoupil v rozhlase a v televizi. Je autorem dvou úspěšných knih: Materiály a člověk (1999)[1] a Molekulární kuchyně (2013)[2].  V roce 2009 mu ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR udělil pamětní list k 50. výročí založení ústavu. Ocenil jeho zásluhy o šíření dobrého obrazu makromolekulární vědy, propagaci ústavu a vytvoření loga ústavu. V říjnu 2013 získal cenu předsedy Akademie věd České republiky za propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.[3]. Mezi jeho koníčky patří historie. O městě Znojmě a jeho záhadách chystá původní knihu.