Miroslav Němeček (programátor)

Svou profesionální kariéru zasvětil Miroslav Němeček výpočetní technice a programování.[1] Po ukončení studia na gymnáziu v Břeclavi (1981) začal studovat na VUT Brno, fakulta elektrotechnická. V průběhu vysokoškolského studia postavil osmibitový počítač na bázi procesoru U880D a jeho prvním softwarem pak byl firmware (BIOS) pro něj. Po ukončení studia na VUT (1986) a následné roční vojenské službě nastoupil do tehdejšího podniku Tesla Rožnov jako technik počítačů Robotron. Později se pak seznámil s počítači kompatibilními s IBM-PC a začal pro ně vytvářet první utility a programy.

V roce 1990 vytvořil souborového správce DOS Manažer. Vzrůstající obliba tohoto software vedla k opuštění Tesly a spolupráci s firmou Golem.[2] Navazuje tvorba dalších programů a utilit a účast v dalších softwarových firmách (např. Gemtree Software). V roce 2020, ve svých 57 letech, Miroslav Němeček na svém osobním blogu uvádí, že se stále věnuje programování („V práci tvořím herní automaty a doma operační systémy a králíky.“).[3]

Úvodní obrazovka hry Vlak.

Výukový software Petr s načteným vzorovým programem „Bludiště“.

Miroslav Němeček je autorem desítek programů, které se dočkaly velké uživatelské obliby. Podle svých slov si pak nejvíce cení těchto:

• DOS Manažer (1990) – obslužný program umožňující veškerou běžnou manipulaci s počítačem, jako jsou operace se soubory a disky a spouštění programů, dobová plnohodnotná alternativa k programům typ Norton Commander;
• Vlak (1993) – populární česká počítačová hra, ve které řídíte lokomotivu a vaším úkolem je sesbírat všechny předměty, které na obrazovce vidíte;
• Petr (1997 první verze, 1999 uveden na trh) – programovací nástroj pro výuku programování dětí, charakterizován grafickým zobrazením programu pomocí ikon, uspořádaných do stromové struktury;
• Třináct duchů (2003) – jedna z nejlepších her vytvořených v Petrovi, vznikla pro soutěž Becherovka Game 2003 (2. místo);
• TexiGen (2015) – generátor procedurálních textur.

Vedle software se autor věnuje i vývoji hardware. Za zmínku stojí například tyto projekty:

• ET58 (2020) – klon programovatelné kalkulačky TI-58/59, postavený na procesoru ATmega328P, vytvořená mj. s využitím emulátoru TI-59 v jazyce Petr, který je podstatně rozšířen a opraven;
• ET57 a ET57M (2020) – alternativní klony kalkulačky TI-57, ET57M dokonce v „náramkové“, minimalistické verzi;
• PicoVGA (2021) – SW driver pro video výstup Raspberry Pico ve formátu VGA nebo PAL/NTSC (včetně knihovny pro použití spritů, vrstev a dalších).

• Jak uvádí v rozhovoru pro OSDOS.net, první „počítač“ si vyrobil již jako desetiletý (tedy zhruba v roce 1973). Jednalo se o modifikaci kapesní kalkulátoru („Kontakty klávesnice jsem vyvedl ven, na pérka, a protahoval jsem přes ně děrnou pásku s otvory = proužek papíru s vyseknutými dírkami.)“.