Miroslav Klinger

Působil jako dlouholetý přední funkcionář Sokola, aktivní sportovec a účastník olympijských her. Soutěžil za ČSR v Letních olympijských hrách v roce 1920 a Letních olympijských hrách v roce 1924. Na mistrovství světa v gymnastice získal několik medailí.

Za první republiky pracoval jako úředník ministerstva národní obrany, později ministerstva zdravotnictví a trvale zasedal ve vedoucích pozicích v Sokole.[4] V letech 1927–1932 byl zástupcem náčelníka a pak v období let 1932–1939 náčelníkem Československé obce sokolské.[5] Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře.[4] Byl vězněn v Dachau a Buchenwaldu.[5]

Po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci tehdejší národně socialistické strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která v národně socialistické straně převzala moc a proměnila ji na Československou socialistickou stranu coby spojence komunistického režimu. Z rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty se stal generálním tajemníkem ČSS.[6] V roce 1948 se uvádí jako úředník a člen předsednictva ČSS, bytem Praha.[7] Z funkce generálního tajemníka ČSS byl odvolán v roce 1960. Šlo o výsledek tlaku KSČ proti socialistické straně a v ČSS došlo tehdy k několika dalším personálním výměnám.[8]

Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSS ve volebním kraji Plzeň.[9] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (nyní za volební obvod Praha-město). V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.[10]