Miroslav Brýdl
Miroslav Brýdl (* 5. června 1941 Pardubice) je bývalý český politik. V letech 1990–2002 působil jako první porevoluční starosta Litomyšle.
Ing. Miroslav Brýdl | |
---|---|
starosta města Litomyšl | |
Ve funkci: 1990 – 2002 | |
Nástupce | Jan Janeček |
Narození | 5. června 1941 Pardubice |
Národnost | česká |
Děti | Daniel Brýdl |
Příbuzní | Jiří Brýdl (sourozenec) |
Sídlo | Litomyšl |
Profese | ekonom, politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Osobní život
V roce 1964 vystudoval nejprve Ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze a o čtyři roky později také Fakultu řízení na Vysoké škole ekonomické. Poté pracoval jako ekonom v litomyšlském středisku podniku Potravinoprojekt Praha.[1]
Miroslav Brýdl má tři děti.[2] Jeho bratrem je bývalý svitavský starosta a senátor za okres Svitavy Jiří Brýdl.[3]
Politické působení
Aktivně se zapojil do listopadového dění v roce 1989 v Litomyšli a podílel se na založení mistního Občanského fóra. Krátce před 17. listopadem se setkal v Praze s lidmi připravujícími obnovením sociální demokracie a angažoval se při obnově této strany. 8. února 1990 se stal místopředsedou ONV ve Svitavách. [4] V roce 1990 se stal Miroslav Brýdl po listopadových komunálních volbách, kdy byl ještě jako člen ČSSD zvolený do litomyšlského zastupitelstva na kandidátce OF, poprvé starostou Litomyšle. V roce 1994 kandidoval a byl zvolený jako člen ODS.[5] S občanskými demokraty se však Brýdl rozešel po událostech na konci roku 1997, které souvisely s nejasnostmi kolem financování ODS a vedly k pádu vlády Václava Klause. Na počátku následujícího roku se Brýdl spolupodílel na založení Unie svobody. Tato strana byla s jeho přispěním založená 17. ledna roku 1998 právě v Litomyšli, kam Brýdl pozval protiklausovsky orientovanou frakci v rámci ODS na její první a zároveň poslední setkání.[6]
Ve funkci starosty zůstal až do roku 2002.[7] V městské zastupitelstvu ale zůstal i po odchodu z funkce starosty. Do roku 2010 byl litomyšlským radním. Je mu přičítána zásluha na tom, že byl litomyšlský zámecký areál zapsaný na seznam památek UNESCO.[8] a obecně zásluhy za rozkvět města po roce 1989.[9][10]
Působil také v krajské politice, a to v letech 2000–2008 pozici náměstka hejtmana Pardubického kraje a krajského radního pro kulturu.[11][12]
Odkazy
Reference
- Vize pro Plasy [online]. akademiearchitektury.cz [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- MACHÁČEK, David. Miroslav Brýdl: Bude to souboj odvahy s naší tradiční zaražeností. Hospodářské noviny. 2004-05-31. Dostupné online [cit. 2018-04-06]. (česky)
- Česká redakce | BBC World Service. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- SKŘIVÁNEK, M. Litomyšl 1259-2009 město kultury a vzdělávání. Litomyšl 2009, s. 522-525.
- Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- PŮLPÁN, David. Litomyšl chystá setkání názorové platformy. Mladá fronta dnes. 14.2.1998, čís. 2.
- Starosta Brýdl: "V dubnu to balím". [online]. Město Litomyšl, 2002-04-02 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- Bourání se starostou Litomyšle: Že má být město pro lidi, jsem si přečetl od Chalupeckého. Radio Wave. 2017-06-19. Dostupné online [cit. 2018-04-06]. (česky)
- Osudy Miroslava Brýdla. Vltava. 2014-01-20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-07. (česky)
- ARCHITEKTURA: Moderní Litomyšl. Lidovky.cz [online]. 2009-11-18 [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- Miroslav Brýdl: V penzi půjdu na koncerty podle gusta. Svitavský deník. 2008-10-07. Dostupné online [cit. 2018-04-06]. (česky)
- JAKLOVÁ, Lenka. Starosta musí být tak trochu „cvok“ do architektury [online]. Místní kultura, 2015-07-10 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
Literatura
Externí odkazy
- Bourání se starostou Litomyšle: Že má být město pro lidi, jsem si přečetl od Chalupeckého rozhovor s Adamem Gebrianem na Radiu Wave (Český rozhlas, 3. 7. 2017)
- Bourání se starostou Litomyšle, díl druhý: Společný cíl je víc než politika rozhovor s Adamem Gebrianem na Radiu Wave (Český rozhlas, 18. 10. 2017)