Mineralogické muzeum (Univerzita La Sapienza, Řím)

Il Museo di Mineralogia della Sapienza založil papež Pius VII. 13. listopadu 1804. Muzeum bylo slavnostně otevřeno po dvou letech, 27. října 1806. Prvním ředitelem muzea a zároveň univerzitním profesorem jmenoval papež Pius VII. Carla Giuseppe Gismondiho (1762 - 1824).[2]

Areál Univerzity La Sapienza na leteckém snímku z roku 1938

Původní muzejní expozice byly umístěny v tehdejším sídle Univerzity La Sapienza na Corso Rinascimento poblíž náměstí Piazza Navona v centru Říma, v paláci, ve kterém se nyní nachází italský státní archív.

Hlavní zásluhu na novém uspořádání a významném doplnění sbírek a přeměně římského mineralogického muzea v moderní instituci na evropské úrovni měl italský mineralog německého původu Giovanni (Johannes Karl Theodor) Strüver (1842 Braunschweig - 1915 Řím).[3] V průběhu čtyř desítek let působení v římském mineralogickém muzeu Strüver doplnil zdejší sbírky o cca 10 000 nových vzorků minerálů, mezi jinými především z provincie Lazio, Piemontských Alp a z ostrova Elba. Podílel se též na vytvoření sbírky meteoritů.

V letech 1933 - 1935 byl ve čtvrti Castro Pretorio v centru Říma vybudován nový univerzitní areál podle návrhu architekta Marcella Piacentiniho. Do tohoto areálu bylo pod vedením senátora Federica Milloseviche v roce 1935 přemístěno také mineralogické muzeum.

Část areálu Univerzity La Sapienza - budova mineralogického muzea je na snímku vlevo vzadu

V budově na Piazzale Aldo Moro č. 5 jsou mineralogickému muzeu vyhrazena dvě poschodí a celkové ploše 1500 čtverečních metrů, z čehož je 1200 m² výstavních ploch. Zbytek pak připadá na zázemí, posluchárny, laboratoře a depozitář. Dle stavu z roku 2015 čítal inventář na 34 000 vzorků minerálů z celého světa, dále ukázky meteoritů a drahých kamenů. Mezi italskými minerály jsou pozoruhodné ukázky krystalů z Alp, reprezentativní vzorky z bohatých mineralogických lokalit na ostrově Elba či impozantní vzorky síry a dalších minerálů ze Sicílie. Základem expozice drahých kamenů se stala sbírka 388 drahokamů, kabošonů a prstenů s acháty, kterou v roce 1824 věnoval pro zdejší Dactyliothecu nástupce Pia VII papež Lev XII. Předpokládá se, že tyto kameny, zejména acháty, pocházejí z oblasti německého Idar-Obersteinu a z jeho proslulých brusičských dílen.[4]  Do fondů muzea přispěl též italský král Umberto I., který mu věnoval svou sbírku australských hornin a minerálů. V roce 2009 obdrželo muzeum další dar - sbírku obřích krystalů. Součástí muzejních expozic je stálá výstava s názvem "Minerali e Vita" ("Minerály a život").

Muzeum se nachází uprostřed univerzitního areálu zhruba 1 km směrem na východ od římského hlavního nádraží Roma Termini. Sbírky jsou přístupny veřejnosti od pondělí do čtvrtka v době od 9.30 do 13 hodin, v pátek pouze na telefonické objednání. Skupinám je povolen vstup o maximálním počtu 25 osob.[5]