Miloš Dokulil (filozof)

Po absolvování reálného gymnázia v Brně v roce 1947 studoval VŠPS v Praze (1947–1951), filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1948–1950), na VŠ ruského jazyka a literatury absolvoval studium ruštiny a češtiny (1954–1957). Inženýrský titul získal na VŠE v roce 1956.[1]

Jeho kandidátská práce (1961) analyzovala v historickém, též specificky náboženském, a filozofickém kontextu dílo Johna Locka.[1]

Jako vysokoškolský asistent učil řeči a na rok byl vyslán na Kubu (1961–1962). V letech 1956–1964 pracoval na VUT v Brně a od roku 1964 na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, kterou musel opustit v roce 1969. Rok byl nezaměstnán a poté působil 19 let na obvodním kulturním a vzdělávacím středisku. Na univerzitu se vrátil roku 1990 a stal se vedoucím Katedry filozofie a občanské výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.[1] V roce 1992 se na Masarykově univerzitě stal profesorem dějin filozofie a sociální filozofie.^[zdroj?]

Od roku 1995 působí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, kde vyučuje kurzy politologie, filozofie vědy a religionistiky.[2]

• Křesťanství v perspektivě 1700letého výročí milánského "ediktu". 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2014. 350 s. ISBN 978-80-263-0588-0.
• Masaryk a náboženství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 212 s. ISBN 978-80-210-5984-9.
• John Locke: Esej o lidském chápání. 1. vyd. Praha: Oikúmené, 2012. 767 s. Knihovna novověké tradice a součsasnosti; č. 69. ISBN 978-80-7298-304-9.
• Masarykovské návraty. 1. vyd. Brno: Nadace Universitas Masarykiana + Akademické nakladatelství CERN + Nakladatelství a vydavatelství NAUMA, 2006. 201 s. Heureka, sv. 11. ISBN 80-7204-429-X.
• John Locke: Esej o lidském rozumu, 1984; vyšlo pod jménem jeho manželky

Publikoval také řadu článků a statí v odborných sbornících. Psal o ontologii, etice, pedagogice, česko-slovenských vztazích a Masarykovském odkazu.