Milíře (Rovná)

Milíře (německy Kohling[2]) jsou zaniklá osada ve Slavkovském lese v okrese Sokolov. Ležela v nadmořské výšce okolo 740 m pod vrchem Krudum (838 m n. m.), přibližně 4,5 km severovýchodně od Rovné. Český název dostala osada v roce 1947.[3]

Milíře
Pohled na jednu chatu
Lokalita
Charakterzaniklá obec
ObecRovná
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°7′51″ s. š., 12°42′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel0[1]
Katastrální územíMilíře u Rovné (5,85 km²)
Nadmořská výška740 m n. m.
Milíře
Další údaje
Zaniklé obce.cz326
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milíře (Milíře u Rovné) je také název katastrálního území o rozloze 5,85 km2.[4]

Historie

První písemná zmínka o Milířích je z roku 1423, kdy je osada uvedena v kupní smlouvě o prodeji statku loketskému měšťanovi. V roce 1559 je osada zmiňována v městské knize v Lokti. Obec původně spadala do majetku města Lokte a spravovali ji jeho správci. Po porážce českých stavů v roce 1620 a popravě hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika v roce 1621 bylo město Loket potrestáno odnětím většiny svých držav. Osada přešla do královského majetku a v roce 1625 ji koupil Otto Nostic, který ji přičlenil ji k sokolovskému panství Nosticů. Od roku 1841 byla v osadě škola.[3]

V letech 1869-1910 byly Milíře osadou obce Lobzy, 1921-1930 obcí v okrese Falknov, od roku 1950 již bez obyvatel se uvádí jako osada obce Vítkov, potom již jen jako součást obce Rovná.[5]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a osada nebyla dosídlena. Místo nich přišla armáda do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] Domy byly většinou zničeny a na základech některých z nich bylo po odchodu armády postaveno několik rekreačních chat.[3]

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Milířů [6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961
Počet obyvatel 102 107 87 85 84 94 76 6 0

Odkazy

Poznámky
  1. Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference
  1. Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 281.
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 322–324.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-28.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 319.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.