Mikrokomedon

Jako mikrokomedony se označují první známky zánětu na kůži, které ještě nejsou viditelné okem. Jsou většinou způsobeny zvýšenou tvorbu mazu. Mazový kanálek se zúží a ucpe množstvím odumřelých kožních buněk a pokud se zde hromadí další odumřelé buňky, dochází k přeměně z mikrokomedonu na otevřený nebo uzavřený komedon.[1][2][3]

Rizikové skupiny

Tvorba mikrokomedonů a akné obecně postihuje hlavně lidi v období dospívání a přestává okolo 25. roku života. Muži jsou nejvíce postihováni v období 16 - 19 let, ženy v období 14 - 17 let. Akné často u žen přetrvává až do 40. roku života.[2]

Výskyt

Mikrokomedony můžeme nalézt po celém těle, nejvíce se vyskytují na obličeji, horní části zad a hrudníku. [4][5]

Prevence

Základem prevence je správná hygiena. Zvláštní pozornost by se měla věnovat obličeji, který je nejvíce náchylný k tvorbě mikrokomedonů a akné obecně. Při závažnějších stavech je dobré vyhledat pomoc na dermatologii nebo kosmetickou pomoc.

Léčba

Pro léčbu prvotních mikrokomedonů se používají lokální retinoidy (tretinoin, adapalen, isotretinoin, tazaroten), které se dnes považují za základ léčby všech druhů akné.

V minulosti proběhl výzkum, který se zaměřil na léčbu tretinoiny a zúčastnilo se ho 15 dobrovolníků. Každý den, po dobu 12 týdnů, si na jednu část obličeje aplikovali krém s 0,1% obsahem tretinoinu. Po 6 týdnech se počet mikrokomedonů snížil o zhruba 50% a na konci studie se jejich počet redukoval až o 80%. [6][7][5][8]

Odkazy

Reference
  1. Dermatology Online Journal. EScholarship: University of California [online]. UC Davis, 2003 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://escholarship.org/uc/item/0t2870v9
  2. CETKOVSKÁ, Petra. Acne vulgaris. Interní medicina pro praxi [online]. 2003, 5(12), 616-619 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/12/09.pdf
  3. RULCOVÁ, Jarmila. Akné: Příčiny, projevy a terapeutické možnosti. Praha: TRITON, 2005. 27-30. ISBN 80-7254-661-9.
  4. Microcomedones. U.S. National Library of Medicine - The World's Largest Medical Library: PubMed Health [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmedhealth/PMHT0025364/
  5. WILHELM, Klaus-Peter, Peter ELSNER, Enzo BERARDESCA a Howard I. MAIBACH. Bioengineering of the Skin: Skin Imaging & Analysis. CRC Press, 2006. 72-75. ISBN 978-0-8493-3817-5.
  6. NEVORALOVÁ, Zuzana. Udržovací léčba akné. Dermatologie pro praxi. 2016, 10(1), 10-15. ISSN 1802-2960.
  7. HURTOVÁ, Katarína. Lokální léčba akné. Čelákovice, 2011. 20-28. Absolventská práce. Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Vedoucí práce MUDr. Dagmar Hurtová.
  8. LAVKER, R. M., J. J. LAYDEN a E. G. THORNE. An ultrastructural study on the effects of topical tretinoin on micromedones. Clinical Therapeutics. 1992, 14(6), 773-780

Externí odkazy
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.