Mikrofilamentum
Mikrofilamentum (množ. č. mikrofilamenta) je cytoskeletální proteinové vlákno podílející se zásadně na udržování tvaru a vnitřní organizace buňky. Mikrofilamenta jsou velmi důležitá i pro vnitrobuněčný transport. Podílejí se také na tvorbě panožek. Základní stavební jednotkou mikrofilament jsou jednotlivé molekuly proteinu aktinu, které polymerizují do dvou řetězů nadmolekulárního vlákna.
Stavba
Aktinová vlákna mají v průměru zhruba 7 nm, a jsou pružnější a obvykle kratší než mikrotubuly, ale je jich víc a proto celková délka aktinových vláken může být až třicetkrát větší, než délka všech mikrotubulů. Všechny globulární molekuly aktinu směřují ve vláknu stejným směrem podél osy vlákna. To vytváří v aktinových vláknech polaritu a tedy rozlišitelný plus- a minus-konec. Vlákna na obou koncích stále přirůstají, nebo se zase rozpadají, přičemž rychleji přibývá na plus-konci. Aktinová vlákna se většinou vyskytují:
- ve svazcích (stimuluje fimbrin, villin, espin)
- v sítích (stimuluje filamin)
- v rozvětvení (stimuluje Arp2/3 komplex)
Tímto uspořádáním se zvětšuje pevnost. Dohromady vytvářejí stresová vlákna.
Výskyt
Jsou přítomna ve všech eukaryotických buňkách. Vyskytují se na těchto místech:
- v kortikální vrstvě (kortikální mikrofilamenta) a v mikroklcích
- pod cytoplazmatickou membránou – propojení s buněčnou matrix.
- v různých panožkách lamelipodie a filopodie
- v svalových buňkách, kde se podílejí na svalovém stahu.
- v tzv. kontraktilním prstenci při cytokinezi
Asociované proteiny
Aktinová vlákna interagují s více než 50 různými aktin vázajícími proteiny (ABP z angl. actin binding proteins), které umožňují plnění dalších funkcí. Teprve ve spojení s těmito proteiny mohou filamenta tvořit stálejší struktury, jako jsou v mikroklcích (microvilli) apikální části buněk, tvořících výstelku tenkého střeva. Významným zástupcem je například myosin.
