Elektronika

Elektronickou součástkou se rozumí samotný činný prvek (prvky) uzavřený v pouzdru s připojovacími prvky (kontakty). Elektronických součástek je celá řada typů a lze je dělit podle mnoha různých kritérií.

Součástky rozdělujeme na pasivní a aktivní:

• aktivní součástky – jsou schopny zesilovat elektrický signál; podle jiné definice jsou to součástky, které se chovají jako zdroj, resp. jejich činnost lze ovlivňovat vnějším signálem (jsou řízené) – např. tranzistory, operační zesilovače, tyristory, tunelové diody, vakuové elektronky kromě diody
• pasivní součástky – nejsou schopny zesilovat elektrický signál, chovají se jako spotřebiče, jejich činnost nelze ovlivňovat vnějším signálem, nejsou řízené – např. rezistory, kondenzátory, cívky, polovodičové i vakuové diody

Podle počtu prvků v pouzdru může součástka být:

• diskrétní součástka s jediným elektronickým prvkem,
• integrovaný obvod spojující v jednom pouzdře více prvků.

Existuje velké množství elektronických obvodů od velmi primitivních sestavených pouze z několika diskrétních součástek (například jeden z nejstarších radiopřijímačů tzv. krystalka) až po obvody velmi komplexní obsahující milióny součástek (například počítač).

Elektronické obvody nejčastěji dělíme podle toho, zda zpracovávají spojitý nebo diskrétní signál. Obvodům zpracovávajícím spojitý signál říkáme analogové obvody. Zpracování a přenos spojitých signálů je ovšem velmi náchylné na rušení a zkreslení, a proto se čím dál tím víc setkáváme s převodem spojitých signálů do číslicové (digitální) podoby a jejich následným zpracováním v číslicových obvodech. Obvody, které částečně zpracovávají analogový a částečně digitální signál nazýváme obvody smíšené. Příkladem takových obvodů jsou analogově digitální a digitálně analogové převodníky.

Elektronika prodělala a prodělává obrovský a velmi prudký vývoj. Na jeho začátku stály primitivní obvody sestavené z jednoduchých často elektromechanických součástí, jako například sluchátko, různé typy mikrofonů, elektrický zvonek, koherer, jiskřiště atd. Mnohé z nich se již v současnosti zdají být exotické, ale principy, které používaly se v elektronice využívají v nezměněné podobě dodnes.

Zvláštním podoborem elektroniky je mikroelektronika (resp. nanoelektronika), která se zabývá fyzikálními a technologickými otázkami miniaturizace elektronických obvodů, tj. návrhem a výrobou polovodičových součástek na bázi submikronových technologií od nejjednodušších diod, přes tranzistory až po integrované obvody (tzv. čipy) s velmi vysokou hustotou integrace. Jde o jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících technických oborů na světě.[2]