Mikael Ljungberg

Mikael Ljungberg (* 13. června 197017. listopadu 2004) byl švédský zápasníkklasik, olympijský vítěz z roku 2000

Mikael Ljungberg
Osobní informace
Datum narození13. června 1970
Místo narozeníGöteborg Švédsko Švédsko
Datum úmrtí17. listopadu 2004 (ve věku 34 let)
Místo úmrtíMölndal Švédsko Švédsko
StátŠvédsko
Sportovní informace
KlubMölndals BK (zač.)
Örgryte IS Brottning (klub)
TrenéřiAxel Berglund (ÖISB)
Leo Mylläri (osob.)
Frank Steen (vrch.)
Kategoriedo 90 a 100 (97) kg
Zápasnický stylzápas řecko-římský
Účast na LOH1992, 1996, 2000
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Zápas na LOH
zlato LOH 2000 ř.-ř. −97 kg
bronz LOH 1996 ř.-ř. −100 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlato MS 1993 −100 kg
zlato MS 1995 −100 kg
bronz MS 1997 −97 kg
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
zlato ME 1995 −100 kg
zlato ME 1999 −97 kg
stříbro ME 1998 −97 kg

Sportovní kariéra

Zápasení se věnoval od svých 7 let v rodném Mölndalsu na předměstí Göteborg. Na řecko-římský styl se specializoval v 15 letech s přestupem do klubu Örgryte IS Brottning v Göteborgu, kde začínal pod vedením Axela Berglundu. Jeho osobním trenérem byl po celou sportovní kariéru Leo Mylläri.[1] V švédské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 1990 ve střední váze do 90 kg. V roce 1992 se kvalifikoval na olympijské hry v Barceloně, kde v závěrečném kole základní skupiny porazil Íránce Hasana Babaka a postoupil do boje o třetí místo proti Giorgi Kokugašvilimu. Vyrovnaný zápas s Koguašvilim prohrál 0:2 na body a obsadil 4. místo.

Od roku 1993 startoval ve vyšší těžké váze do 100 kg. V roce 1994 vynechal sezonu kvůli problémům s pravým ramenem. V roce 2004 známý americký publicista David Wallechinsky, ve své knize "The Complete Book of the Olympics" uvedl, že důvodem jeho absence v roce 1994 byla pozastavená činnost za doping z roku 1993. Za tento výrok se mu následně omluvil osobním dopisem. Kniha byla stažena z oběhu, ale několik set výtisků se s tímto obviněním prodalo.[2] V roce 1996 startoval na olympijských hrách v Atlantě jako úřadující mistr světa. Bez většího zaváhání postoupil pavoukem do semifinále, kde prohrál těsně 1:2 na body s Bělorusem Sergejem Lištvanem. V boji o třetí místo porazil na lopatky Rusa Tejmuraze Edyšerašviliho a získal bronzovou olympijskou medaili.

V roce 2000 startoval na olympijských hrách v Sydney. Po těsné výhře 2:1 na body nad Rumunem Petru Sudureacem postoupil ze základní skupiny z prvního místa do vyřazovacích bojů. V semifinále porazil rozdílem třídy mladého Američana Garretta Lowneye a ve finále nastoupil proti Davitu Saldadzem z Ukrajiny. Vyrovnaný finálový zápas vyhrál 2:1 na body a získal zlatou olympijskou medaili. Po olympijských hrách řešil problémové pravé rameno a místo další operace se rozhodl ukončit sportovní kariéru.

Věnoval se trenérské práci, ale povrcholový život ho nenaplňoval. Trpěl depresemi, které se prohloubily po smrti matky a rozvodu s manželkou. K psychické pohodě mu nepomohlo nařčení z dopingu od známého autora. Na podzim 2004 spáchal sebevraždu.[3]

Výsledky

Turnaj 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
-90 -100 -97
Olympijské hry4.3.1.
Mistrovství světaúč.úč.1.1.5.úč.3.
Mistrovství Evropy ?úč. ? ?1.úč.2.1.
MS nadějíúč.
ME nadějí1.
ME juniorůúč.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.