Michal Vitanovský

V letech 1961 – 1965 vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze. Po dokončení studoval v letech 1965-1971 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Jana Kavana, obor užitá plastika.

Od roku 1990 je členem Asociace umělců medailérů, od r. 1992 Umělecké besedy a společně s Miladou Othovou a Jiřím Vlachem tvoří uměleckou skupinu Trojkolka. V současné době žije a tvoří v Praze. Náleží k předním českým medailérům.

Během studií pracoval s mnoha různými materiály, jako například dřevo, kovy, keramika, kámen i plasty. Již během let jeho studia lze v jeho práci najít inspiraci díly mnoha moderních sochařů, jako je například Pablo Picasso, Alexander Calder, Henry Moore nebo Jacques Lipchitz. Závěr jeho vysokoškolského studia se dějově proťal s nástupem normalizace, což se také projevilo v jeho závěrečné práci – do plastiky Prométhea vtělil všechny své pocity z dusné atmosféry oné doby.[1]

Po absolutoriu školy se Vitanovský věnoval převážně tvorbě medailí a soch jako umělec ve svobodném povolání. Inspirací mu byla žena díky fyzickým proměnám a vnitřní život. Během 80. let se mimo odlévaných medailí věnoval také medailím raženým. Celkem jich zrealizoval již přes osm set.[2]

Je autorem návrhu československého Řádu T. G. Masaryka (1990) a českého Řádu Bílého lva (1994), dále pomníku zimního krále Fridricha Falckého v Pyšelích-Nové Vsi (2010), pamětní desky Josefa Hlávky ve Vídni (2016) či bronzové pamětní desky zakladatele Josefa Hlávky na Zemské porodnici v Praze (2016). Celoživotní tvorba autora byla představena v monografii Michal Vitanovský, Regulus, Praha 2011 (ISBN 978-80-86279-99-2).