Michal Babák

V souvislosti s finanční aférou strany zjistil časopis Respekt, že obnos 6 milionů Kč, který Babák daroval Věcem veřejným, si dle svého vlastního tvrzení za tímto účelem vypůjčil od společnosti WCM CZ (v níž figuruje coby jednatel[6]) a splácí jí je z výtěžku prodeje akcií společnosti, na jejíž jméno si údajně nevzpomíná. Možnost, že by v této kauze figuroval pouze jako prostředník někoho, kdo si přeje zůstat veřejnosti neznám, Babák rozhodně odmítl.[7]

V přiznání majetku a příjmů při vstupu do Sněmovny Babák přiznal pouze měsíční příjem ve výši 200 000 Kč, vlastnictví tří nemovitostí (zatížených hypotékou) a automobilu, nikoliv akcií v hodnotě 30-40 milionů. Za prodej svých podílů ve společnostech MB consulting a Dark dog získal v letech 2006 a 2007 50 000 Kč, resp. 40 000 Kč.[8] Později Babák uvedl, že má opci na koupi 15 % akcií auditorské společnosti Bene Factum, které chce obratem prodat za 40 milionů korun (v roce 2009 měla Bene Factum 11 zaměstnanců a zisk 60 tisíc korun[9]).[10] Za rok 2010 přiznal v povinném majetkovém přehledu výdělek 25 až 35 milionů korun za prodej akcií Bene Factum[11] a za rok 2011 za ně inkasoval 11 milionů korun, přičemž podmínky opce a důkazy o tom, že akcie vlastnil a prodal, a komu, nejsou známé.[12]

Po úniku informací v květnu 2011, které uváděly, že jsou jeho finanční transakce v rámci financování Věcí veřejných vyšetřovány Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, se rozhodl podat žádost o pozastavení členství ve straně. Předsednictvo tento návrh přijalo.[13] Dne 30. srpna 2011 předsednictvo Věcí veřejných Babákovi členství ve straně obnovilo. Ve stejný den se poslanec stal účastníkem fyzického konfliktu, při kterém přišel o horní řezáky.[14]

V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil 14. července 2013 v reakci na obsazení postu ministra financí Janem Fischerem, že "žádný Žid nemůže být pro státní pokladnu horší než pan Kalousek".[15] Za tento výrok sklidil ostrou kritiku jak od politiků, tak od novinářů.[16]

Dne 3. září 2013 rezignoval na post místopředsedy Věcí veřejných na protest proti rozhodnutí o spolupráci strany s hnutím Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2013. Prosazoval, aby Věci veřejné kandidovaly samostatně.[17]

V listopadu 2013 spoluzaložil novou stranu Republika, v únoru 2014 byl na její ustavující konferenci zvolen 1. místopředsedou.[18] V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval za stranu Republika (pod názvem Republika pro Prahu) do Zastupitelstva Hlavního města Prahy. Jakožto lídr kandidátky byl i kandidátem strany na post pražského primátora, ale neuspěl.[19] V únoru 2015 byl na II. celostátní konferenci strany Republika zvolen jejím předsedou a nahradil tak Otto Chaloupku.[20]