Michail Jaroslavič Chorobrit
Michail Jaroslavič Chorobrit (přibližně 1229 – 1249) byl moskevský kníže (1246–1248) a v roce 1248 také krátce velkokníže vladimirský.
| Michail II. Jaroslavič | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1229 |
| Pereslavl-Zalesskij | |
| Úmrtí | 1249 (ve věku 19–20 let) |
| Potomci | Boris Michaljovič |
| Otec | Jaroslav II. Vsevolodovič |
| Matka | Fedosia Mstislavovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako syn Jaroslava II. Vsevolodoviče a mladší bratr Alexandra Něvského. Vlády v Moskevském knížectví se chopil v roce 1246 po smrti svého otce. O dva roky později se zmocnil Vladimiru a vyhnal odsud svého strýce Svjatoslava Vsevolodoviče, který následně uprchl do města Jurjev-Polskij. Záhy však Michail dne 15. ledna 1248 padl v bitvě u Protvy proti synovcům litevského krále Mindaugase, Tautvilasovi a Gedivydasovi.[1][2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikhail Khorobrit na anglické Wikipedii.
- Lavrentevskaia Letopis. Leningrad: ANSSSR, 1927. S. 471. (rusky)
- FENNEL, John. The Crisis of Medieval Russia, 1200–1304. Abingdon-on-Thames: Routledge, 1983. (Longman History of Russia). ISBN 0-582-48150-3. S. 103. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.