Mezinárodní letiště Peking Ta-sing
Mezinárodní letiště Peking Ta-sing (čínsky v českém přepisu Pej-ťing Ta-sing kuo-ťi ti-čchang, pchin-jinem Běijīng Dàxīng Guójì Jīchǎng, znaky 北京大兴国际机场, IATA: PKX, ICAO: ZBAD) je mezinárodní letiště u Pekingu, hlavního města Čínské lidové republiky. Je budováno zhruba 46 kilometrů jižně od centra[1] a částečně tak leží na území pekingského obvodu Ta-sing a částečně na území městské prefektury Lang-fang v provincii Che-pej. Mělo by tak sloužit Pekingu, provincii Che-pej a také městu Tchien-ťin.
Mezinárodní letiště Peking Ta-sing 北京大兴国际机场 | |
---|---|
Stav v lednu 2019 | |
Základní informace | |
Typ letiště | veřejné |
Otevření | 25. září 2019 (ceremonial) 26. září 2019 (komerční let) |
Nejbližší město | Peking |
Kód letiště ICAO | ZBAD |
Kód letiště IATA | PKX |
Souřadnice | 39°30′43″ s. š., 116°24′38″ v. d. |
Peking Ta-sing | |
Nadmořská výška | 30 m |
Hub pro | Beijing Capital Airlines China United Airlines |
Statistika | |
Cestujících | 3 138 000 (2019) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
O vybudování nového ústředního letiště na jižním okraji města se rozhodlo v roce 2008 a už v roce 2013 prošlo dosavadním hlavním Centrálním letištěm Peking 82 milionů cestujících, takže jeho kapacita byla zcela naplněna. V prosinci 2014 byl schválen projekt nového letiště s šesti civilními a jednou vojenskou startovací a přistávací dráhou a cílovou kapacitou 75 milionů cestujících v roce 2025. První etapa projektu měla být hotova v září 2019, s rozpočtem na 11,2 miliardy USD, včetně železničního spojení na Západní nádraží. Celkový projekt i s připojením na železnici, metro, dálnice a autobusové linky zpracovala holandská developerská firma NACO. Provoz terminálu projektovala francouzská společnost ADP a architekturu britský ateliér Zaha Hadid Architects. Zaha Hadid stihla návrh s kolegy dokončit krátce před svým úmrtím v roce 2016.[2]
Výstavba začala v roce 2013 a letiště bylo zprovozněno podle plánu 25. září 2019, šest dní před 70. výročím vzniku ČLR.[2] Slavnostnímu otevření byl 25. září přítomen čínský prezident Si Ťin-pching.[1] V roce 2019 má letiště kapacitu 45 milionů pasažérů ročně,[1] do roku 2025 by měla být navýšena na 72 milionů, 2 miliony tun nákladu a 620 tisíc pohybů ročně a v delším horizontu na 100 milionů cestujících. Na nové letiště se přesunuly lety společností sdružení SkyTeam a řada čínských společností, kdežto většina členů Star Alliance zatím zůstává na Centrálním letišti na severovýchodě města města. Nejstarší a kapacitně nevyhovující letiště Peking Nan-jüan bylo tentýž den uzavřeno.
V roce 2019 je nové letiště spojeno s městem dálnicí, jednou linkou metra a jednou rychlodráhou (rychlost 250 km/h, doba jízdy do centra 28 minut), k nimž do tří let přibudou dvě další trati. Jedna z nich je spojí i s dosavadním centrálním letištěm.
Popis
Letiště zabírá plochu 47 km² a terminál plochu 700 tisíc m², což je činí největším na světě. Má čtyři startovní a přistávací dráhy s betonovým povrchem a délkou 3 800 m. Půdorys jediného centrálního terminálu připomíná mořskou hvězdici. V centru se nachází hlavní hala, z níž vychází šest symetrických „prstů" či paprsků. 5 z nich slouží pro nástupy do letadel, kdežto šestý tvoří vstup a haly služeb.[2] Letiště má 50 nástupních můstků ("rukávů"), 63 zavazadlových pásů, 117 linek bezpečnostní kontroly, 186 východů (gates) a 422 stánků pro check-in.
Náklady na stavbu, předběžně stanovené na 11,2 miliardy USD, činily 63 miliard USD, z toho stavba letiště 17 miliard a související investice v okolí 46,2 miliardy.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beijing Daxing International Airport na anglické Wikipedii.
- СМИ: новый крупнейший в мире международный аэропорт Дасин открыт в Пекине. tass.ru [online]. TASS, 2019-09-25 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (rusky)
- Čína otevřela největší letiště světa připomínající mořskou hvězdici. Stojí za ním slavná architektka Zaha Hadid. CzechCrunch [online]. 2019-09-25 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu mezinárodní letiště Peking Ta-sing na Wikimedia Commons