Metro v Buenos Aires

Metro v Buenos Aires (španělsky: Subterráneo de Buenos Aires nebo jen Subte) je systém metra argentinského hlavního města Buenos Aires, je to jediný systém metra v Argentině. Otevřen byl v roce 1913, což z něj dělá historicky první systém metra na jižní polokouli, první systém metra v Latinské Americe a 13 nejstarší systém metra na světě.

Metro v Buenos Aires
StátArgentina Argentina
MěstoBuenos Aires
ProvozovatelMetrovías
Délka sítě55 km
Počet linek6
Počet stanic87
Datum otevření1913
LinkyA, B, C, D, E, H
Parametry
Typ metratěžké metro
Rozchod koleje1 435 mm
Mapa sítě
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro v Buenos Aires má 6 linek (A, B, C, D, E a H), které jsou dohromady dlouhé 55 kilometrů a mají 87 stanic, v budoucnu se ale chystá postavit linky další. Systém metra je ještě doplněn jednou linkou lehkého metra zvanou Premetro a jednou příměstskou linkou vlaku zvanou Línea Urquiza, které přinášejí 17 dalších stanic a 33 dalších kilometrů.

Linky

  • Linka A byla postavena jako první, v roce 1913. Vede od západu na východ, konečné stanice jsou San Pedrito a Plaza de Mayo
  • Linka B byla postavena v roce 1930. Vede též od západu na východ, konečné stanice jsou Juan Manuel de Rosas a Leandro N. Alem.
  • Linka C byla postavena v roce 1934. Vede centrem města, od severu na jih. Konečnými stanicemi jsou Retiro a Constitución.
  • Linka D byla postavena v roce 1937. Vede ze severozápadu na jihovýchod, konečnými stanicemi jsou Catedral a Congreso de Tucumán.
  • Linka E byla postavena v roce 1944. Vede od západu do centra, v centru vede od jihu na sever. Konečnými stanicemi jsou Plaza de los Virreyes a Retiro.
  • Linka H je nejnovější, byla postavena v roce 2007. Vede od severu na jih, konečnými stanicemi jsou Facultad de Derecho a Hospitales.

V Buenos Aires jsou také 4 opuštěné stanice metra.

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buenos Aires Underground na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.