Meryta

Meryty jsou stálezelené, dvoudomé, nevětvené až bohatě větvené stromy a stromky s velkými, jednoduchými, střídavými, kožovitými listy. Je to jediný rod celé čeledi, který má jednoduché listy a zároveň je dvoudomý. Při poškození rostliny roní pryskyřičnatou šťávu. Květy jsou drobné, jednopohlavné, pravidelné, uspořádané ve vrcholových latách. Kalich je redukovaný, někdy zakončený 3 až 5 drobnými zoubky. Koruna je složená ze 4 nebo 5 lístků. Tyčinek v samčích květech je stejný počet jako korunních lístků a mají poměrně dlouhé nitky. V samičích květech je semeník obsahující 4 až mnoho komůrek. Čnělky jsou tlusté, volné nebo na bázi srostlé. Plodem je široce podlouhlá až téměř kulovitá peckovice.[2]

• 
  Meryta sinclairii
• 
  Kvetoucí Meryta coriacea
• 
  Meryta pastoralis s plody

Rod meryta zahrnuje asi 29 druhů a je rozšířen výhradně v jižním Tichomoří. Každý druh je endemitem jednoho ostrova, případně skupiny ostrovů. Největší počet druhů (celkem 11) je udáván z Nové Kaledonie. Větší počet druhů roste také na souostroví Samoa a Tonga a na Společenských ostrovech (po 4), Norfolku a Jižním souostroví (po dvou). Nejjižnější výskyt je na Severním ostrově Nového Zélandu, nejvýchodnější na Hendersonově ostrovu.[3] Zástupci rodu meryta tvoří v Mikronésii běžnou součást lesní vegetace na korálovém a vápencovém podloží.[4]

Rod Meryta je v rámci čeledi Araliaceae řazen do podčeledi Aralioideae a tribu Meryteae, který zahrnuje pouze tento jediný rod.[5] Molekulární analýzy ukázaly, že vývojový strom rodu se člení na dvě monofyletické větve, z nichž jedna zahrnuje novozélandský druh Meryta sinclairii a druh Meryta tenuifolia pocházející z Fidži, zatímco zbývající druhy, vesměs se severnějším rozšířením, jsou součástí druhé větve.[3]

Některé druhy jsou v tropech pěstovány pro estetické olistění jako okrasné rostliny. Vyžadují slunné až polostinné stanoviště a bohatou, vlhkou a dobře odvodněnou půdu. Mimo období růstu lze zálivku poněkud omezit. Množí se polovyzrálými letními řízky nebo podzimním výsevem semen. Pěstuje se zejména Meryta sinclairii, pocházející ze Severního ostrova Nového Zélandu[6] Tento druh je na Novém Zélandu znám pod maorským názvem puka a je využíván k vyvolání potratu.[7] Pryskyřice je žvýkána při dlouho trvajících bolestech zubů.[8] Ze sbírek českých botanických zahrad není žádný druh tohoto rodu uváděn.[9]