Mercury-Atlas 9

Mercury-Atlas 9 (MA-9) s kabinou pojmenovanou Faith 7 byl poslední a také nejdelší z letů programu Mercury agentury NASA. Je katalogizován v katalogu COSPAR jako 1963-015A.[1] Po tomto závěrečném letu odstartoval program vícemístných lodí Gemini.

Mercury-Atlas 9
Znak
Údaje o lodi
Údaje o letu
Členů posádky 1
Datum startu 15. května 1963 13:04:13 UTC
Kosmodrom Cape Canaveral Air Force
Station, Florida (USA)
Vzletová rampa LC-14
Délka letu 1den 10hod 19min 49s
Datum přistání 16. května 1963 23:24:02 UTC
27°30′ s. š., 176°15′ z. d.
Počet oběhů 22
Fotografie posádky

Leroy Gordon Cooper

Navigace
Předchozí Následující
Mercury-Atlas 8 Gemini 1

Posádka

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru platný k datu mise Mercury-Atlas 9, a to včetně započítání této mise.

Záložní posádka

Parametry mise

Start
Příprava na start letu Mercury-Atlas 9

Kosmická loď Mercury s kabinou a volacím znakem Faith 7 odstartovala díky dvoustupňové nosné raketě Atlas ze startovací rampy LC-14 na vojenské základně Cape Canaveral 15. května 1963. Na její palubě byl 36letý Američan, Gordon Cooper. Oproti předcházejícím typům kabin byla tato značně vylepšena.

Průběh letu

I tentokrát, jako v předchozích letech Mercury, se brzy projevily závady v termoregulaci skafandru, takže kosmonaut se střídavě potil a mrznul a nemohl spát. Nezdařilo se ani první televizní vysílání. Poprvé však kosmonaut prokázal schopnost vidět z orbity nečekaně ostré podrobnosti (jedoucí auta).[zdroj?] Kvůli poruše automatického řízení musel Gordon přejít při 19. oběhu na ruční ovládání letu i sestupového manévru. Brzdící rakety však fungovaly spolehlivě.

Přistání

Kabina s kosmonautem po 34 hodinách letu a 22 obletech Země přistála stabilizovaná a následně zabrzděná padáky na hladině Tichého oceánu (Pacifiku) 128 km od ostrova Midway 16. května 1963. Brzy se položila na bok a okénka jí zalila voda. Vrtulník shodil žabí muže, kteří k ní připevnili plovák a člunem byla odtažena i s kosmonautem k 6 km vzdálené letadlové lodi USS Kearsarge.[1] Kabinu na palubu vyzvedli jeřábem.[2]

Odkazy

Reference
  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 339.
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Leroy Gordon Cooper, s. 300.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.