Mentuhotep II.

Sloup s reliéfem z haly dolního sloupu zádušního chrámu Mentuhotepa II v Deir el-Bahari

Mentuhotep II. faraon

Metuhotep přijímá obětiny

Mapa Thébské nekropole

Mapa chrámu v Der el-Baharí

Zádušní chrám Mentuhotepa II.

Rekonstrukce-model-chrámu, Neville[7]

Vleklé soupeření mezi vládci v Thébách a Hierakonpolisu, ale také v Memfis s prvky občanské války v 1 přechodné době [8][9] o vládu nad Egyptem, byly charakteristické pro vlády 7.-11. dynastií. Vládci Théb, zřejmě již za vlády Antefa III. otce Mentuhotepepa II., a úmrtí vládce v 10. dynastii Merikara v Hierakonpolis[10] a trvalému oslabení vlivu Memifis, vedly k celkovému rozpadu vládních struktur. [11]Vládci v Thébách, Antef II. který vládl téměř půl století a jeho následník Antef III., upevnili svoji moc ve Středním a Dolním Egyptě a Mentuhotep II. ve 14. roce své vlády vojenskými výboji na severu dosáhl sjednocení Egypta pod jednou centrální vládou Théb, včetně obnovení nadvlády v Nubii.[12] Záznam o tomto období byl nalezen v hrobce hodnostáře Ankhtifi[p 2] v Thébské nekropoli.[11]
Mentuhotep II. během své vlády podnikal nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu,[p 3] na ostrově Elefantina sděluje, že obsadil tuto pevnost a odkud mohly být jednotky posílány na jih a strážit nilskou cestu. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud nechal dovážet cedrové dřevo na stavbu lodí. Zejména po době sjednocení, přibližně po 14. roce vlády Mentuhotep II., zadal stavbu několika sakrálních staveb. Byly to chrámy a kaple v Dendeře, Abydosu, ostrovu Elefantině, Asuánu a v Tébách.
Významně pozměnil chod státních struktur, které byly rozvolněny nárůstem správních úředníků v dílčích provincií a soupeření nomarchů, ke kterým došlo již za vlády Pepiho II. v 6. dynastii, což byla vlastně jeden z příčin kolapsu Staré říše a anarchie v 1. přechodném období. Mentuhotep II. potvrdil vládce Horního a Dolního Egyptu, radikálně snížil počet nomarchů.[13]Posílil vliv několika centrálních úředníků řízením ekonomických a mocenských struktur. Kancléřem a pokladníkem se stal velmož Meketre[14], velmože Meru vrchním královským soudcem[15], vezírem a správcem majetku [p 4], velmože Henenu (hrobky TT313) [16] a vezíra Khety ( hrobka TT 311) [17]

„

Henenu správce paláce[18]

“

„

Khety správcem armády a ochrany hranic říše[19][20][16]

“

Správa Egypta se stabilizovala a po několika následnících shodného jména Mentuhotep a prosperity říše se vlády ujali panovníci 12. dynastie s centrem v Dolním Egyptě a lokálně v oáze Fajúm

„

„Zkrášlená jsou místa Nebhepetre"[21]

“

Chrám v Dér el-Bahrí připisovaný 11.dynastii, byl podrobněji archeologicky zdokumentován Nevillem a popsán v jeho třech stěžejních publikacích.[22][7][23]Pozdější a podrobný popis, včetně celkové nivelizace a popisu architektury, zpracoval Arnold.[21]Hrobky v blízkosti zádušního chrámu, případně v blízké lokalitě Assif[p 5] jsou pečlivě evidovány a popsány v práci M.Kaczankowicze[24]
Hieroglyfické nápisy identifikované v nekrálovských hrobkách v Thébské nekropoli, včetně jejich anglické transkripce, zpracoval Gardiner. [25] Zádušní chrám Mentuhotepa II. v Deir el-Bahrí byl předmětem zkoumání několika archeologických expedicí, které poskytly cenné, komplexní informace o tomto pohřebním komplexu Théb. Jednou z nejdiskutovanějších stavbou je rekonstrukce objektu v centrální oblasti, „jádro budovy“. Rozbor a diskuzi poskytli Naville a Winlock, kteří předkládali argumenty že původně to byl nějaký druh pyramidy. Zppřesněou studií, podloženou novým podrobným průzkumem vycházející z prací Metropolitního muzea umění v New Yorku, předložil Arnold s tím, že centrální struktura byla ve skutečnosti čtvercová budova podobná mastabě zdobená konkávní (cavetto) římsou (cavetto). Nejpravděpodobněji to byla chrámová stavba s korunovou pyramidou, vycházející z tradice podobných staveb v 5.dynastii. Zbytky obložení se nezachovaly, byly recyklovány v pozdějších stavbách včetně chrámu Hatšepsut stavitele Senenmuta s časovou odlehlostí téměř 500 let.[26]
Chrám Mentuhotepa II. byl tvořen svatyní s nádvořím. Půdorys svatyně měl rozměry ~40×22 m, její strop byl podepírán 108 sloupy. Z nádvoří k pohřební komoře vedla podzemní chodba, měřící zhruba 150 m, která vede dolů do velké podzemní komory 45 m pod dvorem, nepochybně pohřební komory krále. Tato komora byla obložena červenou žulou. Chrám byl stupňovitý. Jeho dolní část měla rozměry 60×50 m, horní 42×40 m. Obě lemovaly sloupové kolonády tvořené přibližně 254 sloupy. Na středu střechy horní části byla symbolická pyramida, jejíž základna měřila 21×21 m, neměla příliš velkou výšku. Hlavní osa chrámu směřoval k bodu zimního slunovrat.[21] Z nalezených artefaktů je neceněnější torzo sochy Mentuhotepa II.[16] ve výrazném červeném zbarvení. Další části téže sochy byly nalezeny v jiných muzeích a restaurovány do současně presentovaného celku, vystaveném v Egyptském muzeu v Káhiře. Nevill[7] nalezl v sále zádušního chámu obětní stůl se jménem Mentuhotepa II.[21]
Zádušní chrám byl budován postupně, jeho základy se odhadují již do doby vlády Antefa II., ve druhé fázi se postavila hrobka a kaple, ve třetí fázi to byla kaple královen a rekonstruována hrobka. Později byl dostavěn sloupový sál a v období nástupu vlády Mentuhotepa II. byl včleněn votivní deposit s již nově přijatou titulaturou faraona. V poslední stavební fázi se dostavěla plocha nádvoří a chrámová terasa a zahrada s královskými sochami.[21]
Následníci, Mentuhotep III. a IV. vládli jen krátce ale jejich dynastická éra se úmrtím Mentuhotepa IV. skončila. Vlády se zmocnil vezír vlády Mentuhotepa IV. , Amenemhet I., zakladatel 12. dynastie se sídlem v Dolním Egyptu v úrodné oáze Fajúm.

• 10. dynastie
• 12. dynastie
• Lišt
• Amenemhet I.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mentuhotep II. na Wikimedia Commons
• Theban mapping projekt

Předchůdce: Antef III.

Egyptský král 2009 –1959 př.Kr.

Nástupce: Mentuhotep III.