Mengkukuo

Mengkukuo neboli Meng-ťiang byla autonomní oblast ve Vnitřním Mongolsku, fungující pod čínskou svrchovaností a japonskou kontrolou. Území se skládalo z tehdejších čínských provincií Chahar a Suiyuan, hlavním městem byl Kalgan a vládce byl Demčigdonrov.

Spojená autonomní vláda Meng-ťiangu
 蒙疆聯合自治政府 
Měngjiāng Liánhé Zìzhì Zhèngfǔ
Mōkyō Rengō Jichi Seifu
  19391945  
 

vlajka

znak
geografie

Mengkukuo (tmavé zbarvení) v rámci Velké východoasijské sféry vzájemné prosperity
rozloha:
506 800 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
~ 5 500 000
národnostní složení:
státní útvar
meng-ťianský jüan
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Čínská republika (1912–1949)
následující:
Čínská republika (Wang Ťing-wej)
sovětská okupace Mandžuska

Historie

Vznik a fungování

Demčigdonrov s Japonci (druhý zleva)

Po japonském záboru Mandžuska v roce 1931 vzniklo v ostatní Číně politické napětí a prohloubila se stávající anarchie. Značná část Číny se dostala, nebo již byla, pod kontrolu vojenských velitelů. Mengkukuo, čili Meng-ťiang vznikl 12. května 1936 jako Vojenská vláda Vnitřního Mongolska. Od roku 1939 se postupně formálně dostávala pod vedení čínských kolaborantů s Japonskem. V roce 1940 vznikla v Nankingu tzv. Reorganizovaná národní vláda Čínské Republiky, čili režim Wang Ťing-weje, poté se Meng-ťiang dostal pod jeho kontrolu, ale až do konce své existence si zachovával poměrně širokou autonomii.

Zánik

Roku 1945 dobyla Vnitřní Mongolsko sovětská a mongolská armáda v rámci Operace Srpnová bouře.

Vojenské aktivity

Fungovala zde domorodá armáda, tzv. Armáda Vnitřního Mongolska nebo Národní armáda Meng-ťiangu, a to jako součást Kwantungské armády. Tato armáda disponovala pistolemi, puškami, samopaly, kulomety (např. československý lehký kulomet vz. 26), minomety, děly a protileteckými kanóny. Během své existence měla k disposici od 4 do 10 tisíc mužů. Naopak nedisponovala tanky a těžšími zbraněmi. Většinu armády tvořilo jezdectvo s koňmi a velbloudy.

Diplomatické a civilní aktivity

Stejně jako většina států vzniklých za podpory Japonska byl Meng-ťiang na něm závislý a diplomatické tahy byly většinou pod taktovkou Japonska a od roku 1940 pod vedením čínských kolaborantů. Vláda tiskla vlastní peníze a poštovní známky prostřednictvím Japonci ustavené Banky Meng-ťiangu a měla značné rezervy železa.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Menjiang na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.