Melvin Calvin

M. Calvin se narodil v rodině rusko-židovských emigrantů, vystudoval Vysokou školu báňskou a technologickou v Michiganu, kde získal též doktorát. Pracoval na univerzitách v Manchesteru a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Od roku 1946 působil jako vedoucí biochemického oddělení Lawrencova ústavu.

Přestože M. Calvin studoval řadu chemických problémů např. fotoelektrickou a fotochemickou reakcí porfinů a halogenů, slávy se však dočkal ve výzkumu fotosyntetické asimilace. Dnes všichni víme, že fotosyntéza je složena ze dvou částí. První část je absorpce světelné energie v chloroplastech. Druhá část se dělí na tři stupně: fotosyntetická fosforylace, fotolytický rozklad vody a fixace oxidu uhličitého. TM. Calvinovi se podařilo vysvětlit do této doby neobjasněný třetí stupeň, ve kterém vyzkoumal, že oxid uhličitý se naváže na molekulu ribulózového difosfátu a vznikají kyseliny 3-fosfoglycerové a 3-fosfoglycealdehydu. Takto udělaná část sloučeniny se přemění dalšími reakcemi na tuky, cukry, bílkoviny, tj. stálé produkty fotosyntézy. Ostatní části jsou používány k obnovení ribulózového difosfátu, na který se opět naváže oxid uhličitý. Calvin svým zkoumáním nalezl mechanismus asimilace oxidu uhličitého, a dále vyzkoumal, že při tomto procesu vzniká deset meziproduktů a reakci katalyzuje jedenáct různých enzymů. Nobelova cena za objasnění fotosyntézy byla tak věnována někomu již po třetí, prvnímu se to povedlo Willstätterovi za výzkumy barviva chlorofylu a druhý byl E. Fischerovi za určení jeho struktury.