Megasbor

Obecně vzato jsou tato velká shromáždění typickým rysem určitého typu současného protestantského křesťanství, k jejich rozmachu došlo zejména v posledních dvaceti letech. Ačkoli jsou obvykle považovány za jev typický pro Spojené státy americké, je tento fenomén v současnosti rozšířen celosvětově – v roce 2007 se 5 z 10 největších protestantských megasborů nacházelo v Jižní Koreji[8] (z nichž některé vykazují čtvrtmilionovou týdenní návštěvnost), megasbory jsou známy také z Brazílie a některých afrických států. Nacházejí se ve většině amerických států, většina z nich se ale nachází v jižanských státech Kalifornii, Texasu, Floridě a Georgii. Většina megasborů inklinuje k evangelikalismu nebo letničnímu křesťanství; tyto sbory bývají často částečně nezávislé na svých domovských denominacích.

Kritika megasborů spočívá jednak v tom, že údajně odlákávají členy menších shromáždění, kritizována je také jejich masovost a strategie (jako je průzkum trhu a využívání sekulárních obchodních modelů[3][9], např. od řetězce Wal-Mart), pro kterou jsou někdy označovány jako McChurch (česky doslova McSbor nebo McKostel, podle řetězce rychlého občerstvení McDonald's).
Server Křesťan Dnes přinesl dne 22. srpna 2018 zprávu The Christian Post. Zde uvádí baptistický teolog Roger B. Olson, že projekt megasborů selhává. Upozorňuje na nebezpečí ovzduší slávy známých pastorů, dále zmiňuje například finanční problémy a dále přehnaného autoritářství, ze sexuálních afér, obtěžování nebo hereze, jakkoli přiznává, že někteří pastoři svou roli ustáli se ctí.[10]