Anchisaurus

Anchisaurus („téměř ještěr“) byl malý býložravý dinosaurus. Jeho fosilie byly známy již od roku 1818), a tím pádem jde pravděpodobně o jednoho z prvních dinosaurů nalezených v Severní Americe.[1] Žil ve spodní juře, před přibližně 190 až 176 miliony let, nalezen v USA (Connecticut, Massachusetts). Na začátku roku 2021 byl jedním ze dvou navrhovaných státních dinosaurů státu Massachusetts (spolu s rodem Podokesaurus, který v této volbě později "zvítězil").[2][3]

Anchisaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní jura
Anchisaurus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
ČeleďAnchisauridae
RodAnchisaurus
Marsh, 1885
Typový druh
Anchisaurus polyzelus
Hitchcock, 1865
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paleobiologie

Byl to relativně malý dinosaurus (délka těla 2,2 až 2,4 m[4], hmotnost 20 kg).[5] Stavba těla (dlouhý krk a malá hlava, dlouhý ocas) byla typická pro rané sauropodomorfy (předky sauropodů). Jeho přední končetiny byly kratší než zadní (asi o třetinu), palec na předních končetinách byl opatřen drápem (jaký známe např. u iguanodontů). Jeho kulaté, tupé zuby svědčí o rostlinné stravě. Vědci se domnívají, že Anchisaurus a jemu podobní většinu času trávili na všech čtyřech končetinách, jen občas se zvedli na zadní (spíš kvůli větvičkám a listím, než obraně). Rovněž je možné, že mu v trávení pomáhaly gastrolity – žaludeční kameny umožňující rychlejší rozklad tuhé stravy v dutině břišní. Podle paleontologa Roberta T. Bakkera se tito menší sauropodomorfové před útoky teropodů bránili zejména svými mohutnými drápy na předních končetinách, ale potenciálně také silnými kopanci.[6]

Taxonomie

Dříve popsané druhy Anchisaurus major (také známý jako Ammosaurus), Anchisaurus solus a Anchisaurus colurus (také známý jako Yaleosaurus) jsou nyní povážovány za chybné interpretace různých stádií vývoje anchisaura.[7] Výše uvedaná jména jsou proto nyní pouze synonymy pro typový druh Anchisaurus polyzelus. V roce 2015 uznala Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) kompletnější kostru popsanou pod jménem Anchisaurus colurus za neotyp, jména Anchisaurus polyzelus a Anchisaurus colurus jsou tak objektivními synonymy.[8]

Odkazy

Reference

  1. https://news.yale.edu/2021/04/14/sauropod-skull-story-long-version
  2. https://patch.com/massachusetts/framingham/ma-state-dinosaur-framingham-lawmaker-seeks-designation
  3. https://www.thecrimson.com/article/2021/2/9/massachusetts-state-dinosaur/
  4. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  5. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 163-164 (anglicky)
  6. Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 256-257).
  7. YATES, Adam M. A revision of the problematic sauropodomorph dinosaurs from Manchester, Connecticut and the status of Anchisaurus Marsh. Palaeontology. 2010, roč. 53, čís. 4, s. 739–752. DOI 10.1111/j.1475-4983.2010.00952.x.
  8. ICZN, 2015, "Opinion 2361 (Case 3561): Anchisaurus Marsh, 1885 (Dinosauria, Sauropodomorpha): usage conserved by designation of a neotype for its type species Megadactylus polyzelus Hitchcock, 1865", Bulletin of Zoological Nomenclature. 72(2): 176-177

Literatura

  • Smith, Nathan (1820). Fossil bones found in red sandstones. American Journal of Science. 2: 146–147.
  • Galton, Peter (1976). Prosauropod dinosaurs (Reptilia: Saurischia) of North America. Postilla. 169: 1–98.
  • Yates, Adam (2004). Anchisaurus polyzelus (Hitchcock): The smallest known sauropod dinosaur and the evolution of gigantism among sauropodomorph dinosaurs. Postilla. 230: 1–57.
  • Fabbri, M.; et al. (2021). A shift in ontogenetic timing produced the unique sauropod skull. Evolution. doi: https://doi.org/10.1111/evo.14190

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.