Medvědář

Na všech kontinentech, kde se vyskytovali medvědi, figurovali v mýtech a obřadech místních národů prakticky již od doby kamenné. Jako cvičená zvířata při veřejných vystoupeních se v různých vyobrazeních objevují od 15.–16. století, avšak o podobných vystoupeních existují již mnohem starší zmínky.

Dámy s dětmi na vycházce ve francouzském Luchonu sledují představení s medvědem (rok 1900)

Medvědáři bývali součástí skupiny potulných herců a kejklířů – např. v Rusku existovaly skupiny tzv. skomorochů již od 11. století. V 16.–17. století putovali po německých městech a šlechtických dvorech zejména polští medvědáři. Již od 15. století bylo provozování veřejných vystoupení s cvičenými medvědy rozšířeno mezi balkánskými Romy. Romové v Saúdské Arábii si zpravidla obstarávali mláďata medvěda syrského (Ursus arctos syriacus) v horských oblastech Turecka, Sýrie, Íránu, Iráku a Afghánistánu.

Praxe veřejných pouličních vystoupení s "tančícími" medvědy byla rozšířena do 19. století, postupně se vystoupení s těmito zvířaty přesunula převážně do prostředí cirkusů.

Ve 20. století sílila kritika tohoto způsobu týrání zvířat a provozování medvědářských produkcí bylo postupně zakazováno. Například v Bulharsku byla činnost medvědářů oficiálně zakázána v roce 1998. V tomto směru se angažovaly i některé veřejně známé osobnosti, jako například francouzská herečka Brigitte Bardotová, která stála za zřízením útulku pro bývalé medvědí "herce" – jakési speciální medvědí rezervace – u bulharského města Belica v pohoří Pirin.[3][1] Přírodní park v Belici byl uveden do provozu v roce 2000 a o čtyři roky později, kdy byl dále rozšířen, zde žilo již 28 medvědů[4].

V některých evropských zemích mimo EU, zejména na Balkáně, se však medvědáři objevovali ještě po roce 2010. Kritika pokračuje nadále i vůči vystoupením cvičených zvířat v cirkusech, která nepodléhají zákonným omezením[5].