Medalův mlýn

Založen byl pravděpodobně kolem poloviny 19. století. První písemné zmínky uvádí manželé Jana a Františku Soukupových, kteří v roce 1864 koupili pozemky v lokalitě zvanou Na Kluzích. Na těchto pozemcích postavili mlýn, pravděpodobně už v roce 1864, který byl zapsán 15. ledna 1867 do pozemkové knihy Okresního soudu v Příbrami. V roce 1873 byl mlýn prodán manželům Jindřichovi a Antonii Rmoutilovým. Další majitelkou byla v roce 1905 Božena Reinerová, následně Josef Zvěřina (k roku 1910) a Alois Medal a v roce 1930 je uváděn Otto Medal. Od roku 2020 mlýn vlastnil Ivan Matoušek.[1]

Mlýn je jednopatrová zděná budova, která stojí u silnice II/118 pod vrchem Hořice u řeky Litavky.[1][2] K mlýnu vede 240 m dlouhý náhon se spádem 2,65 m od kamenného jezu, který je dvacet šest metrů dlouhý a 1,3 m vysoký.[3][1] Náhon vytéká z pravé strany řeky a je ještě posílen Hlubošškým potokem.[2] Původní mlýn měl dvě vodní kola. V roce 1930 jsou uváděna dvě vodní kola na svrchní vodu s hltností 0,142 m³/s a výkonem 3,9 HP.[1]

Od roku 1998 je mlýn veden jako malá vodní elektrárna vybavená Francisovou turbínou o výkonu 10 kW.[4][3] Na budově mlýna se nacházejí sluneční hodiny.[5]

Nedaleko mlýna v protějším svahu se nachází stejnojmenné paleontologické naleziště.[2]

• Medalův mlýn v databázi Vodní mlýny